Petr Hlaváček Reihenfolge der Bücher

Demokracie je křehká, svoboda není samozřejmost. Česko, Evropa, Západ a svobodný svět jsou konfrontovány s otevřenou nenávistí revizionistických mocností, zejména Ruska, Čína a Íránu, které sní o tzv. post-západním světě, přičemž pohrdají občanskými a lidskými právy. Západní civilizace se ocitla na osudovém rozcestí, ba dokonce nad nebezpečnou propastí, takže je třeba burcovat k občanské odvaze, bez níž svobodná demokratická společnost nemůže přežít. V rubrice NOVÁ ORIENTACE vyšly v letech 2020–2024 v internetovém deníku FORUM 24 a tištěném Týdeníku FORUM, respektive měsíčníku FORUM 24+, nadčasové texty o historii a kultuře, o intelektuálních otázkách, stejně jako zahraničněpolitických a civilizačních problémech, které kriticky reflektují moderní dějiny i aktuální politické dění a připomínají, v čem spočívá české evropanství a ukotvení v západní civilizaci. Jsou to eseje, komentáře a analýzy se schopností inspirovat a burcovat k tvořivému přemýšlení a svobodomyslnému konání. I proto vznikla tato antologie, abychom našim čtenářům nabídli možnost podívat se na důležité problémy současnosti komplexně a v kontextech. Podílely se na ní tři desítky autorů, předních českých vědců, intelektuálů a publicistů: Alexandra Alvarová / Ondřej Bratinka / Karel Dolejší / Zdeněk A. Eminger / Ivan Gabal / Jan Fingerland / Martina Heranová / Petr Hlaváček / Dan Hrubý / Petr Jantač / Roman Joch / Vladimír Just / František Kalenda / Jan Kalous / Tomáš Klvaňa / Marie Koldinská / František Kostlán / Daniel Kroupa / Jaroslav Kurfürst / Radomyr Mokryk / Karel B. Müller / Petr Opršal / Martin Palouš / Petr Pazdera Payne / Petr Pithart / Marek Pocestný / Tomáš Řepa / David Svoboda / Pavel Šafr / Jaroslav Šimov / Jiří Trávníček / Věra Tydlitátová / Jan Urban / Lenka Víchová / Volodymyr Volkovskyj.

Petr Pithart (*1941) je nepřehlédnutelnou intelektuální a politickou osobností českých dějin a českého usilování o svobodu a demokracii. Formálním vzděláním právník a z hlediska vyššího povolání aktivní občan čili politik se svým dílem profiloval i jako historik a politický myslitel. Jeho myšlenky nalézaly vždy odezvu i v prostředí akademické obce historiků a filosofů – někoho inspirovaly a provokovaly k dalšímu přemítání a promýšlení, jiné popuzovaly a dráždily jako údajně „nevědecké“, případně „protinárodní“, pokud se Petr Pithart vyjadřoval k neuralgickým bodům českých a středoevropských dějin, a tím i k naší současnosti a budoucnosti. Kniha Demokracie a občanské ctnosti představuje svérázný knižní dar k Pithartovým 80. narozeninám a rozhodně není jen pouhým panegyrikem, nýbrž byla zamýšlena jako mnohovrstevnatý pokus o ohlédnutí za dosavadním dynamickým působením Petra Pitharta uprostřed české a středoevropské pospolitosti. Publikace se vyznačuje i poněkud složitější strukturou, jde o transdisciplinární monografii, jejíž jednotlivé texty oscilují mezi vzpomínkou, literárním dopisem, esejem a vědeckou studií. Člení se do několika bloků, memoriálního, filosoficko-politologického nebo historického, přičemž nechybí ani reflexe Pithartových textů, myšlenek i činů.

Kolektivní monografie je členěna do tří tematických bloků. V prvním oddíle nazvaném Theologia et Philosophia je zaraženo šest studií, a sice tři teologické (S. Hlaváč, L. Nosek, B. J. Štivar), zaměřené na nejstarší dějiny františkánství, a následně tři filosofické k tématům souvisejícím s první i druhou scholastikou (L. Lička, P. Dvořák, T. Machula). Druhý oddíl knihy, pojmenovaný Ars et Memoria, reflektuje široký kontext františkánského umění a memoriální kultury, ať už jde o vztah liturgie a architektury (K. Mezihoráková), nejstarší dějiny českého františkánství (M. Ollé, J. Pařez), problematiku klášterních knihoven (M. Hradilová), nebo otázky prosopografické (P. Kotau), ikonografické (M. Opatrná), případně věnované řádovým vizitacím (P. M. Matějka) a poutnictví (Magdalena Štěrbová). Třetí a poslední oddíl kolektivní monografie je uvozen názvem Missio et Controversia, neboť mapuje dějiny františkánských misií do Svaté země (P. Hlaváček) a Číny (V. Liščák), stejně jako františkánskou reakci na evropské reformace (O. Halama, P. M. Matějka, P. Hlaváček) nebo kontroverze uvnitř samotné františkánské řeholní rodiny (M. Brčák). Výsledkem našeho snažení je mnohovrstevnatá kniha, která uchopuje dějiny františkánství v kontextu teologickém, filosofickém, uměnovědném a ikonografickém či architektonickém, a zároveň představuje příspěvek k problematice obecných náboženských a intelektuálních dějin středověku a raného novověku.

Cílem knihy je pomoci čtenářům pochopit, co se děje v té části našeho kontinentu, která sice geograficky leží v Evropě, ale po rozpadu sovětsko-ruského impéria geopoliticky uvázla kdesi mezi Západem a Východem. Tři desetiletí po pádu komunismu a konci sovětsko-ruské hegemonie je onen region, zahrnující některé postsovětské republiky a část bývalé Jugoslávie, jakousi "vytěsněnou Evropou". Evropské, či dokonce prozápadní aspirace těchto zemí jsou zřetelné, ovšem Evropská unie, USA a NATO na ně reagují s opatrností, zejména kvůli rostoucí asertivitě východních velmocí. Nad pomyslnou mapou "vytěsněné Evropy" hledal autorský tým odpovědi na řadu aktuálních otázek. Kam míří Ukrajina, Bělorusko a Moldavsko? Jaká je budoucnost Arménie, Gruzie a Ázerbájdžánu? Jaký vývoj můžeme očekávat v zemích západního Balkánu, tj. v Albánii, Bosně a Hercegovině, Černé Hoře, Kosovu, Severní Makedonii a Srbsku? Jakou úlohu zde mohou hrát Rusko, Čína, Turecko či Írán? Proč i země visegrádské čtyřky váhají nad svým eurounijním a západním ukotvením? A je řešením evropské "východní otázky" posílení geopolitické jednoty Západu?

Svazek mapuje vývoj františkánství ve 13.–18. století, zejména dialog s řádovou tradicí ve filosofickém, teologickém, církevně-politickém a kulturním kontextu. Zvláštní pozornost je zaměřena na českou situaci a její interakci v rámci řádu sv. Františka i ve vztahu k „alteritě“ mimo tehdejší křesťanský Západ.