Kniha provází dramatickým obdobím konce habsburské monarchie a nahlíží do zákulisí vzniku samostatného státu Čechů a Slováků. Autor líčí životní osudy zakladatelů republiky – pragmatického profesora a humanisty, docenta práv, astronoma a generála, politika, rusofila odsouzeného na smrt a muže, který se sice na vzniku Československa nepodílel, ale jako sociálně-demokratický revolucionář patřil k významným českým politikům. Ačkoli nejde o historickou práci, kniha překvapí zcela neznámými či méně známými fakty o vzniku republiky a jejích protagonistech. Zrození republiky je první dílo, které Josef Hotmar svým čtenářům předkládá ke kritickému zamyšlení po víc jak patnáctileté literární odmlce.
Josef Hotmar Reihenfolge der Bücher (Chronologisch)







Posolstvo od gilotiny
- 124 Seiten
- 5 Lesestunden
Medailónky osobností Velké francouzské revoluce.
Poloostrov na konci světa
- 271 Seiten
- 10 Lesestunden
Lesk a bieda Francúzska
- 229 Seiten
- 9 Lesestunden
Kniha popisuje průběh velké francouzské buržoazní revoluce.
Vznik Československa v r. 1918 - čo mu predchádzalo.
Román čerpá z období španělské občanské války. Jeden z dobrovolníků, které do Španělska vyslala Komunistická strana Československa bránit Španělskou republiku a bojovat proti fašizmu, letec přezdívaný Milo Checo, bojuje na frontě i v týlu nepřítele jako velitel partizánské brigády vEstremaduře.
Ve svém průvodci metropolí nad Seinou autor využil svých poznatků a zkušeností z mnohaletého pobytu ve Francii. Kniha obsahuje velké množství černobílých i barevných fotografií.
Autor popisuje příčiny a zahájení VŘSR v Rusku.Dále se pak zaměřuje na období zmatků a nejistoty po vítězství Lenina a nastolení dělnické moci.
Román Prišiel si zomrieť, ktorý ponúkame nášmu čitateľovi v slovenskom preklade, je ôsmou knihou z pera Josefa Hotmara, známeho českého publicistu a novinára. Josef Hotmar (nar. 8. októbra 1933) strávil viacero rokov v západnej Európe ako zahraničný korešpondent Československého rozhlasu, navštívil Afriku aj Áziu, čo mu poskytlo celú sériu námetov na napísanie cestopisov - Západ mýtov zbavený, Európa zvaná západná, Afrika prvej generácie, Krížom cez kontinenty, ďalej reportážnych poviedok V tieni neónov, knihy Rozhovory nad Seinou (vydal Slov. spisovateľ 1980) a reportážneho románu Tamtamy dunia. Svoj posledný román situoval do viacerých prostredí - najprv do Paríža, potom na Korziku a do Čadu v Afrike. Dejová línia, ktorá spája tieto miesta, tvorí osudy syna profesora Golda, politického emigranta z r. 1968. Otec ho odvezie viac-menej proti jeho vôli do Francúzska, kde sa obaja v krátkom čase stávajú bezmocnými figúrkami v hre emigrantských kruhov a špionážnych centier.
Josef Hotmar se znovu vrátil k tématu, které již vícekrát v různých variacích odeznělo v jeho tvorbě - k Francii, jejímu historickému osudu, její dramatické současnosti a budoucnosti - aby ještě hlouběji pronikl do atmosféry země, aby postihl onen zvláštní fenomén, jímž Francie bezesporuje. Zvolil metodu polyekranu a koláže. V živém, barvitém vyprávění se historické obrazy prolínají s momentkami z dnešního života lidí, cestopisné causerie z oblastí pro Francii nejtypičtějších oživují bezprostřední rozhovory s lidmi nejrůznějších profesí.....
Příběhy z občanské války ve Španělsku 1936 až 1939,včetně příběhů interbrigadistů.
Příběh pražského posrpnového emigranta ve Francii a ve ztracených koutech černého kontinentu.
Autor podnikol dve dlhé a náročné výpravy do krajín severnej a západnej Afriky. Z týchto ciest napísal zaujímavú knihu cestopisných a politických reportáží.
Hrdinou románu je angolský chlapec, který v dětství a mládí prožívá bídu a zaostalost své země a jako muž se účastní osvobozovacích bojů za angolskou nezávislost a politického života v osvobozené Angole.
Autor rozhovorov nad Seinou strávil vo Francúzsku päť rokov ako korešpondent Československého rozhlasu. Pretože bol novinár, a k tejto profesii patrí i všestranný záujem i zvedavosť, usiloval sa stretnúť s najzaujímavejšími ľuďmi vo Francúzsku. Plodom jeho tunajšieho pobytu je i táto kniha- mozaika z vavrínových lístkov slávy, z ktorých náhodný svedok chce vyčítať farby čias. A tak sa tu stretneme s tvárami známymi z filmového plátna - s Jeanom Gabinom, Jeanom Paulom Belmondom i Brigitte Bardotovou, z prvých stránok novín - s Jacquom Duclosom, Dolores Ibarruri, André Wurmserom, s ľuďmi vedy a umenia (A. Malraux, Pablo Neruda, Nobile i Cousteau), s hviezdami šansónu (Mireille Mathieuová, Ch. Aznavour), ale aj s tvorkyňou módy Coco Chanelovou. Slovo, obraz pestrý ako sám život, do ktorého sa autor Rozhovorov cez lesk popularity usiluje nazrieť trochu hlbšie.
Nie očami bezstarostného turistu, ale zrakom zasväteného novinára, hodnotiaceho, vnímavého a hľadajúceho, pozerá Josef Hotmar v knihe Európa zvaná západná na hospodárske, politické, sociálne a kultúrne problémy západoeurópskych krajín. V jeho sprievode navštívime vyspelé kapitalistické štáty (Francúzsko, Švajčiarsko, Nemeckú spolkovú republiku, Beneluxu) i menej vyspelé, kde sa najostrejšie prejavuje kríza kapitalistickej spoločnosti (Taliansko so Sicíliou a Sardíniou, Španielsko, Portugalsko). S rovnakou reportérskou zaujatosťou nás vovedie aj do kurióznych a pre čitateľa hádam najvďačnejších útvarov starého kontinentu - do Monaka, San Marina, Vatikánu, Andorry, Luxemburska a Lichtenštajského kniežatstva. A všade si všíma najmä život ľudí...Kniha zbavuje západnú Európu masiek jej mýtov, kriticky odhaľuje skutočnosti ´biedy v blahobyte´, pretože za preplnenými výkladmi obchodov a za záplavou neónov sa skrývajú hlboké sociálne konflikty.
Hovory nad Seinou jsou šestou knihou J. Hotmara. Trochu jinou než čtenářsky oblíbené literární cestopisy a reportážní povídky. A přece se jim i trochu podobá – už pařížským místopisem a příslovečnou zvídavostí Hotmarova pera. Středem autorova zájmu je paleta slavných nebo alespoň charakteristických osobností pařížského života 70. let 20.století. Stálý zpravodaj Čs. rozhlasu v Paříži přibližuje známé osobnosti pařížského výtvarného umění, filmu, šansonu, kultury, politiky a vědy 70. let. Setkáváme se s malíři P. Picassem, J. Šímou a F. Légerem, s tvůrkyní módy G. Chanelovou, s představitelem FKS J. Duclosem, s filmovými herci J. Gabinem a B. Bardotovou, se zpěváky M. Chevalierem a Ch. Aznavourem, s fyzikem P. Langevinem a dalšími.
Kniha V tieni neónov nám v dramatických príbehoch šiestich mladých ľudí predstavuje hrdinov vo vážnych životných situáciách. Čitateľ prežije dobrodružstvo zo študentských vzbúr v Paríži, z rasistického podsvetia Marseille, z ostrova banditov Sardínie. Tak ako autor sleduje červenú niť svojich ciest a kolobeh života svojich priateľov, navštívime vzrušivé prostredie hippies a najväčšieho západného vysielača Radia Luxemburg, ale i tajuplný svet talianskej mafie a dôstojnej Academie Francaise. Dramatické príbehy čitateľa určite zaujmú a súčasne i poučia o ´tieňoch neónov´.
Reportáže umožňují nahlédnout "do zákulisí světa, skrývaného pod vzletným pojmem Západ". Autor v nich zachycuje denní problémy prostých lidí ve Francii, protestní akce mládeže, boj portugalského lidu proti diktatuře, potíže lucemburských zemědělců, těžký život obyvatel Sardínie, bezprávné postavení zahraničních dělníků ve Švýcarsku apod.
Zahraniční dopisovatel Československého rozhlasu se v poutavě napsané knize reportáží snaží zachytit politickou, společenskou, hospodářskou a kulturní situaci mladých afrických států. Své bezprostřední dojmy, zážitky a pozorování doplňuje hlubokými znalostmi problémů současné Afriky, bojující proti bídě, zaostalosti a dalším pozůstatkům kolonialismu.
Cestopis vycházel jako příloha Zemědělských novin.
Milovníci dobrých reportáží si přijdou na své při četbě autorových zážitků z Fracie, NSR, Švýcarska, Belgie, Holandska, Italie....






















