Miroslav Zahrádka Bücher
- Petr Klen







Ruská literatura XIX. století v kontextu evropských literatur
- 279 Seiten
- 10 Lesestunden
Tento přehled ruské literatury XIX. století by rád informoval čtenáře o jejím vývoji a jejích hlavních představitelích, kteří tvoří páteř tohoto vývoje. Jména těchto osobností stojí v záhlaví kapitol, které obsahují i stručné charakteristiky dalších autorů, jejichž dílo aktivně zasáhlo do literárního života doby. Tento přístup výkladu je akcentován při sledování kontaktů ruských spisovatelů a jejich tvorby s literaturou evropských zemí
Přehled ruské republiky XX. století, přesněji období 1890-2000 soustředěný především na charakteristiku různých literárních proudů a jejich významných představitelů, ale také na základní výklad o autorech - solitérech.
In »Jahre des Terrors« führt Rybakow die Geschichte der Freunde fort, die am Arbat zusammen aufgewachsen sind und die zu Beginn der dreißiger Jahre mehr und mehr in den Sog der politischen Ereignisse geraten. 1935 beginnen in Moskau die Schauprozesse, die mit den Trotzkisten endgültig aufräumen sollen. Der Druck des Terrors vergiftet die Atmosphäre in den Familien und zwischen den Freunden, führt zu charakterlichen Verkrümmungen, zu Feigheit und Denunziantentum. Angst vor Verhaftung hat jeder. Mit seiner Rachsucht, seinem Verfolgungswahn und den Säuberungen, die bis in seine eigene Familie gehen, bestimmt Stalin die politische und kulturelle Szene, und so tritt er immer mehr in den Vordergrund der Romanhandlung. Rybakows aufrüttelnder politischer Roman ist eine Abrechnung mit Stalins Unrechtregime, wie »Die Kinder vom Arbat« ein Protest gegen Willkür und Terror.
Román o legendárním hrdinovi občanské války podle autorových vlastních vzpomínek a zážitků.
Studie, navazující na autorovu předchozí práci Literatura a Říjen, synteticky zpracovává téma člověk a válka v pohledu sovětských spisovatelů. Na základě vývoje literatury o Velké vlastenecké válce vytváří periodizaci etap specifické evoluce válečné prózy (1941-1945, 1945-1954, 1955-1964, 1965-1977) a na jejím pozadí se zmiňuje o publicistice a zejména o umělecké próze a jejich žánrech a načrtává portréty jednotlivých autorů.



