Ladislav Hradský Reihenfolge der Bücher (Chronologisch)






Slovník na cesty česko-maďarský, maďarsko-český
- 500 Seiten
- 18 Lesestunden
Česko-maďarský a maďarsko-český slovník na cesty
Útiszótár: Magyar-cseh. Cseh-magyar
Po úspěšném dívčím románu Karneval se seznamujeme s další prací populární maďarské autorky píšící pro mládež. Českým vrstevnicím Boriky je určen příběh čtrnáctileté Budapešťanky, která se cítí dospělou, ale brzy poznává, ževěk dospělosti se neřídí jen podle kalendáře.Spisovatelka využívá ve své literární činnosti cenných poznatků získaných stykem s mladými v průběhu pedagogické praxe. Pro čtenářky od 12 let.
Hrdinkou románu je jedenáctiletá dívenka. Žofinka je dítě s průměrným prospěchem, je hodná, plachá, citlivá, ale jakoby zakřiknutá. V nervózním a uspěchaném prostředí dospělých jí nikdo nerozumí a všechny její projevy se vykládají v opak: důkladnost jako těžkopádnost, charakter jako umíněnost, zvídavost jako lenost a upřímnost jako hloupost. Maminka je vědecká pracovnice v pedagogickém ústavu, ale své dcerušce nerozumí. Otec, lékař, jediný, s nímž si Žofinka rozumí beze slov, umírá náhle ve své ordinaci s jedinou nedopověděnou větou: "Řekněte Žofince..." A Žofinka se vydává na pouť za posledním otcovým vzkazem.
Děj historického románu klasika maďarské literatury (1825-1904), představitele pozdního romantismu, se odvíjí na Slovensku. Ústřední postavou je krásná levočská žena Juliana Korponayová-Ghéczyová, která o silvestrovské noci r. 1710 zradila obléhané město, vydala je císařským vojskům askončila za to na popravišti.
Lyrické básně, básně v próze, krátké povídky, ukázky z korespondence a životopisná črta přibližují čtenáři dílo a osobnost maďarského básníka z přelomu století, předčasně zemřelého v r. 1919.
Z příběhů 14 lidí, kteří se sešli po deseti letech od maturity, skládá autor Tamás Bárány obraz poválečného Maďarska.
Sbírka básniček byla nalezena při exhumaci jeho těla z hromadného hrobu, kam byl pohřben po zastřelení maďarskými nacisty.
Maďarský autor János Bacsó napsal svou knihu "Co se odehrálo za kulisami" jako strhující historickou reportáž. Pro jednotlivé kapitoly si vybral události, které jsou většinou známy jen v základních obrysech a jejichž souvislosti vypadly čtenáři v průběhu let z paměti. V jednotlivých kapitolách defilují někdejší "osobnosti" Hitlerovy třetí říše v úhelných okamžicích, ať už šlo o získání moci, či o vrchol jejich pochybné slávy nebo o poslední hodiny a minuty nacistického Německa, kdy začínaly krysy opouštět potápějící se loď. Bacsova kniha "Co se odehrálo za kulisami" se čte opravdu jedním dechem. Jistě si získá oblibu českého čtenáře.
Stejně jako ostatní členové své generace byl autor zásadně ovlivněn revolucí 1848 a té věnoval knihu Synové muže kamenného srdce. Obálku a vazbu navrhnul Adolf Born.
Dvojice veselých maďarských pohádek - Ledové království a Cvrček.
Poutavě psaná reportáž, založená na dokumentárním materiálu, líčí konec horthyovského režimu, nacistickou okupaci Maďarska, groteskní pokusy maďarských feudálů i fašistů o záchranu před postupující Sovětskou armádou i ilegální boj maďarských komunistů.
Ústředním tématem tří satir je směšné velikášství chudnoucích uherských zemanů, jejich marná snaha zastřít úpadek vnějškovou okázalostí, jejich úsilí za každou cenu znovu dosáhnout pohodlného, blahobytného života.
Budapest 1910. Eine Clique Jungen, die Paulstraße in Budapest und ein Holzlagerplatz zwischen hohen Häusern sind die Helden und die Kulisse der Geschichte. Auf dem Lagerplatz leben die Jungen ihre Spiele und ihre Fantasien aus, hier ist ihre Heimat, die sie sich von niemandem wegnehmen lassen und für die sie sogar kämpfen. Sie tun es auch mit allen Kräften, als Gereb, der Verräter, gemeinsame Sache mit der konkurrierenden Bande der Rothemden macht. Die Verteidigung des Reviers gelingt - doch zu welchem Preis!
A Rab Ráby, Jókai nagy regényei közt is a legkomolyabb, közvetlenül a nagy francia forradalom előtt játszódik, II. József, a reform-király korában, a régi magyar jogászvilágban. „De hátha a misere plebs contribuensnek volt valami baja a maga elöljáróságával, földes uraságával, hát annak az ügyét ki védelmezte? ” – kérdezi Jókai a regény előhangjában. "Ezt a hiányzó valakit kipótolni támadt egy vakmerő ember a semmiből. Ez volt a Rab Ráby… Ez volt az első ember, akinek az a rettenetes gondolatja támadt, hogy egészen a maga öklére prókátor legyen Pestben, Budában és Pest-Pilis és Solt vármegyében: nem választatva meg a restauration, nem küldetve ki a personalis, az országbíró által, nem plenipotentiáztatva a potiorok megbízásából, hanem csak alázatosan és titokban felkéretve azok által, akiknek a kis baj is nagy baj, s akiknek a panasz hangja, ha külön-külön szólal meg, csak nyöszörgés; de ha egyszerre adhatnák ki, mennydörgés volna. Hát ennek az új mesterségnek a feltalálója akart lenni Ráby. Azért lett Rab Ráby. Bele is tört a kése. Tehát ennek a kornak a rajzát akarja feltüntetni az itt következő, nagyrészben igaz „história”. És csakugyan Jókainak sikerült Ráby Mátyás és a szentendrei urak összeütközésén át a feudális világ és a forradalom eszméinek előcsatárját ábrázolni. S ezen is túl egy tragikus magyar összeütközést: az idegen udvarból kiinduló reform és a nemzeti ellenállásba öltöző maradiság ellentétét.



















