Fotografická publikace, ve ktere se autor osobitým způsobem pokouší ztvárnit současný pohled na život Ježíše Nazaretského, jak se s ním setkává na své cestě světem. Fotografický příběh je provázen úryvky z Nového zákona, v Kralickém překladu.
Kniha "Deníky/ Diaries" spadá do žánru Kultura, umění. Autorem je Pitlach Milan. Obsahuje 150 stran. Jedná se o počin nakladatelství "Torst" z roku 1999. Přejeme příjemné čtení.
Kniha "Fotografie z Indie" s podtitulem Photographs from India spadá do žánru Kultura, umění. Autorem je Pitlach Milan. Obsahuje 100 stran. Jedná se o počin nakladatelství "Národní galerie v Praze" z roku 2000. Přejeme příjemné čtení.
Ostrava Milana Pitlacha je překvapující dílo architekta a fotografa, pro něhož byl fotoaparát nástrojem seberealizace. Autor nikdy nefotografoval nic zvláštního, přesto dokázal tlumočit své zážitky a fascinace komplexněji než většina jiných fotografů. Jeho snímky, ač osobní, nejsou nesrozumitelné; spíše se dají označit jako "svědectví". Mnohé z nich odrážejí více autora než fotografovanou skutečnost, přičemž zajímavé reference o realitě převažují. Sůl země není výjimkou, neboť Pitlach věnoval obsáhlé soubory svým "prožitým zemím", zejména Anglii a Indii. Ostrava, jeho dlouholetá fascinace a "domov volbou", vznikla na menším území, ale v průběhu téměř padesáti let. Autorova vazba na Ostravu je dána rodinnou genealogii a navštěvovanou matkou. Podobně jako u Viktora Koláře, i Pitlachova kniha není místopisnou publikací, ale odráží "genius loci" města, komunistický režim a situaci městského člověka. Vnímání architekta se prolíná se zjitřeným pohledem na dění, o němž je nutno podat svědectví. Pitlach, amatérský fotograf, si svou svobodu žárlivě střežil, i když musel opustit domov s četnými sociálními vazbami. Jeho snímky patří k těm nejlepším, které demaskují morbidnost doby, a kniha je společensky i fotograficky významnou publikací autora.
Je mnoho veselých knih, ale jen málo knih o radosti jako o základní životní potřebě, nutné pro pocity harmonie a štěstí. Fotograf Milan Pitlach ve svých černobílých snímcích zachytil prchavé okamžiky, kdy se odpoutáváme od starostí a vymaňujeme se ze všednodennosti, nacházející se v epicentru smyslu bytí. Radost není umělý konstrukt, ale intenzivní pocit, který může prožívat každý z nás, přičemž složitosti světa nás často odvádějí od jejího prožívání. Tyto chvíle milosti jsou protipólem konečnosti a společné danosti smrti. Pitlach svými fotografiemi lidí v momentech spontánní radosti připomíná, co je v životě důležitější než všechny (ne)movitosti světa. Jeho fotografie jsou esencí radosti a on je jejím poslem.