Radovan Charvát Bücher

Katalog k výstavě Pravoslav Sovak - Krajiny času. Museum Kampa 24.2. - 27.5.2018

Klempererovo svědectví se vyznačuje přesností, historickou předvídavostí a citlivou psychologií postav, přičemž autor nešetří sebekritikou ani humorem. Jako žid z asimilované rodiny vzdělaných lidí si v Denících vyměňuje role s filologem a romanistou, přičemž se zaměřuje na proměny jazyka Třetí říše, které podrobně vysvětluje a odhaluje jejich skrytý význam. Deníky zachycují pronásledování Židů v Německu za nacistické vlády z pohledu oběti. Klemperer, protestant ze vzdělané židovské rodiny a profesor romanistiky, byl po zbavení funkcí a penzionování nucen žít v chudobě a izolaci díky smíšenému manželství. Po zamezení přístupu do knihoven se rozhodl soustředit na dokumentaci každodenního nacistického teroru vůči židovskému obyvatelstvu v Drážďanech. Jeho deníky vznikaly pečlivým a stylisticky precizním zaznamenáváním událostí, příkoří a individuálního teroru mezi obyčejnými lidmi, což představuje silné sociologické, psychologické a historické svědectví doby. Vydání těchto deníkových záznamů je považováno za jeden z nejvýznamnějších počinů v oblasti memoárové literatury posledních let.

V technokraticky a byrokraticky organizovaném pracovním světě má člověk stále větší problémy prosadit se jako individuální, autonomní a ve své oblasti činnosti aktivní osoba. Byrokracie a státní správa na straně jedné a globálně operující hospodářské organizace na straně druhé nutí k přizpůsobování, v němž člověk přichází o svoji individualitu, nedokáže se identifikovat s prací a nakonec ani se svým soukromým životem. Ztrácí motivaci, jeho výkon klesá a sám tomuto tlaku podléhá, vnitřně se vzdává. V popředí moderní společnosti stojí dnes především rozmnožování blahobytu bez ohledu na všeobecné blaho a životy příštích generací …

Román Vyhlazení (Auslöschung, 1986) představuje poslední a vrcholný autorův příspěvek světové literatuře. Rozvíjí zde a k dokonalosti přivádí všechny motivy a prostředky, které prostupují jeho tvorbu odpočátku: kritika všeho a všech – zejména rakouského státu a společnosti – jako umění literární nadsázky, všudypřítomná tragikomika, sarkasmus, sebeironie a bytostně hudební rytmus vyprávění.

Výbor miniatur, glos, výstižných črt i krátkých povídek z let 1899–1920 tohoto významného švýcarského autora představuje vhled do jeho tvorby nejvlastnější: v psaní krátkých próz byl Robert Walser jedinečný a neopakovatelný, v mnohém překonávají jeho vlastní romány.

Rudolf, der Erzähler dieses 1982 erschienenen Buches, bereitet seit einem Jahrzehnt mit leidenschaftlichem Ernst eine größere wissenschaftliche Arbeit über seinen Lieblingskomponisten Felix Mendelssohn-Bartholdy vor. Nachdem er zuerst durch den Besuch seiner Schwester und dann, nach ihrem Weggang, durch die quälende Furcht, sie könnte wieder zurückkommen, am Schreiben des ersten Satzes seiner Studie gehindert wird, quält ihn die »Hölle des Alleinseins«. Deshalb packt er die Koffer, nimmt nur die wichtigsten seiner Schriftstücke mit, um in Palma seine Arbeit zu realisieren. In einem dortigen Cafe erinnert er sich an eine junge Frau, die ihn bei seinem letzten Palma-Aufenthalt vor eineinhalb Jahren angesprochen hatte. Sie war verzweifelt, ihr Mann hatte sich nachts vom Balkon des Hotels Paris gestürzt. Auf dem Friedhof von Palma, in einem der sieben Stock hohen Betonbestattungskästen, ist er beerdigt worden. Noch jetzt, eineinhalb Jahre danach, sieht er das verzweifelte Gesicht der Frau. Nun hat er eine Reihe von ersten Sätzen für seine Arbeit im Ohr, aber auch das Unglück der jungen Frau. Er nimmt ein Taxi, fährt zum Friedhof und findet an der Tafel neben dem Namen des Mannes nun auch den Namen der Frau: suicido – erfährt er.

„Ich bin ein kleines Monsterschwein / und stinke vor mich hin. / Ich will stets grimm und grauslich sein, / bis ich ein großes bin.“ Noch viele Gedichte dieser Art rezitieren der Zauberer Irrwitzer und die Hexe Tyrannja, während sie darauf warten, dass der Wunschpunsch fertig wird. Mit ihm wollen sie Punkt 12 Uhr in der Sylvesternacht Erde und Menschen vernichten. Wenn da nicht die tapferen Tiere, der Kater Maurizio und der Rabe Jakob gewesen wären.

Ein Landarzt aus der Steiermark nimmt seinen Sohn auf Visite mit, einen Tag lang. Fälle präsentieren sich, wie eine Landpraxis sie bringt, Fälle, wie sich zeigt, die jenseits medizinischer Möglichkeiten erst beginnen.