Pavel Ryneš Bücher

České překlady spisů objevených poblíž egyptského Nag Hammádí přinášejí unikátní svědectví o různorodosti literárních žánrů a obsahu. Tento soubor koptsky psaných textů, známý jako Kodexy z Nag Hammádí, byl sestaven ve 4./5. století. První svazek výboru textů zahrnuje spisy z druhého kodexu, které reflektují široké spektrum myšlenek. Mezi nimi je Tomášovo evangelium (pol. 2. stol.), sbírka Ježíšových výroků, která navazuje na některé starokřesťanské tradice a je ovlivněna předgnostickým platonizmem. Filipovo evangelium (2. stol.) přináší gnostické pojetí smrti a je ovlivněno valentinskou gnózí. Spis Podstata archontů (2. pol. 3. stol.) zkoumá vznik a povahu nižších božských bytostí, které stvořily svět a snaží se uplatňovat moc. O původu světa (konec 3. / začátek 4. stol.) interpretuje první kapitoly Genesis v gnostickém duchu. Výklad o duši se snaží kreativně interpretovat řecký mýtus o pádu duše s využitím biblických a homerovských citátů. Tomášova kniha, stylizovaná jako dialog se vzkříšeným Kristem, vyzývá k duchovnímu zdokonalení a spojuje prvky platonické etiky s asketismem.

Druhý svazek Rukopisů z Nag Hammádí přináší komentované překlady pěti raně křesťanských a gnostických traktátů, které byly součástí významného nálezu rukopisů v Hornoegyptu. Obsahuje celý kodex IX a dva spisy z kodexu VI, a všechny texty vycházejí poprvé v českém překladu. Text Melchisedek popisuje zjevení, které anděl předal starozákonnímu veleknězi, a navazuje na tradici spekulací o této postavě, zmíněné v hebrejské bibli. Traktát odsuzuje doketismus, nauku, že Kristus trpěl a zemřel pouze zdánlivě. Svědectví pravdy, sepsané křesťanským gnostikem enkratického zaměření, kritizuje nauku obecné církve a podává unikátní výklad Kristova života. Nórea je hymnický spis o záchraně mytické pramáti gnostiků, která byla ujištěna o plnosti božského světa. Tento text se odvolává na gnostické příběhy a mohl být recitován během gnostických svátostí. Hrom: Dokonalá Mysl obsahuje promluvu ženské božské bytosti, která se představuje paradoxně. I když není zařaditelný k žádné konkrétní gnostické nauce, je to ryze gnostický spis. Pochopení naší veliké moci stručně shrnuje dějiny světa od stvoření po eschatologický zánik a záchranu věřících, přičemž obsahuje stoické motivy a interpretace biblických pasáží. Úvod k celému svazku napsal Wolf B. Oerter.

Čtvrtý svazek ediční řady přináší dalších pět do češtiny dosud nepřeložených spisů: Authentikos logos („Věrohodné slovo“), Petrův list Filipovi, Druhý traktát velkého Séta, Tři Sétovy stély a Protennoia ve třech tvarech. Z koptských originálů je přeložili a úvodem a komentáři opatřili Zuzana Vítková, Václav Ondráček a Pavel Ryneš. Knihu doplňuje obsáhlý úvod egyptologa Wolfa B. Oertera.

Životopisů svatých je v evropské literatuře nespočet, avšak životopis Martina z Tours od Sulpicia Severa se vyjímá jako první významná hagiografie o domácím světci-nemučedníkovi, která se stala vzorovým textem hagiografického žánru. Sulpicius Severus, typický „poslední Říman“ 4. století, do zdánlivě jednoduchého vyprávění o vojákovi, jenž se stal biskupem a divotvůrcem, vkládá své klasické rétorické školení. Jeho prostota je vědomou volbou intelektuála, který se snaží být budovatelem nového světa uvnitř římské společnosti. Kromě Života svatého Martina (Vita Martini) napsal Sulpicius také další spisy: tři Listy, které se zaměřují na Martinovu smrt, tři knihy Dialogů, v nichž přátelé v duchu antických symposií vyprávějí o Martinovi, a závěr své Kroniky, popisující tragickou událost roku 385, kdy se Martin pokusil zabránit první popravě heretika. Tato publikace přináší českému čtenáři soubor textů o svatém Martinovi, doplněný studií M. C. Putny, která se zabývá Sulpiciovou a Martinovou Gallii čtvrtého století, rozdíly mezi historickým a literárním Martinem a vývojem kultu svatého Martina jako národního patrona Francie a emblematické postavy křesťanské Evropy.