Václava Jandečková Bücher

Die Studie beleuchtet eines der raffiniertesten kommunistischen Verbrechen zu Beginn des Kalten Krieges, die Aktion KÁMEN. Diese geheime Falle, organisiert vom Sicherheitsapparat am Grenzübergang Všeruby, zielte darauf ab, ausgewählte Persönlichkeiten aus dem öffentlichen Leben zu isolieren. Der Fokus liegt auf den Opfern, den Tätern und den Schlüsselpersonen, die auf beiden Seiten des tragischen Geschehens eine Rolle spielten, aus dem auch die Probleme des antikommunistischen Widerstands hervorgehen. Ein bedeutender Beitrag zur Aufklärung des Falls sind die kürzlich entdeckten und unveröffentlichten Memoiren des Schlüsselzeugen Stanislav Liška. Die Authentizität der Beweise für die kriminelle Verschwörung wird von den Historikern Igor Lukeš und Václav Veber unterstrichen. Die Autorin, die bereits zahlreiche Fachartikel veröffentlicht hat, bietet einen realistischen Einblick in die Folgen des kommunistischen Umsturzes in der Tschechoslowakei, insbesondere die kriminellen Praktiken der kommunistischen Geheimpolizei, die vom sowjetischen Modell inspiriert waren. Das Werk fungiert zudem als moralischer Appell an die tschechischen Behörden, rechtliche Schritte gegen die noch lebenden Täter einzuleiten.

Die "KÁMEN"-Aktionen führen die Opfer in die Fänge eines skrupellosen Unrechtsstaates und beleuchten ein dunkles Kapitel des Kalten Krieges in Europa. Václava Jandecková deckt die perfiden Strategien und Methoden der Täuschung auf, die an der deutsch-tschechischen Grenze angewendet wurden, um ausreisewillige Staatsbürger in eine Falle zu locken. Die Charakterisierung der Täter und der tragischen Opfer dieser Machenschaften wird eindringlich dargestellt. Jandeckovás Buch ist das Ergebnis umfassender historischer Recherche zu den fingierten Grenzen, die die tschechoslowakische Staatssicherheit nach dem kommunistischen Umsturz von 1948 errichtete. Die Autorin beleuchtet eine der geheimsten Methoden der tschechoslowakischen Geheimdienste und leistet damit einen bedeutenden Beitrag zur Geschichtsschreibung. Jandecková ist unabhängige Forscherin und Absolventin der Fakultät für Internationale Beziehungen an der Wirtschaftsuniversität Prag. Sie ist Mitbegründerin der Gesellschaft zur Erforschung der Verbrechen des Kommunismus e. V. und wurde mit dem Brückenbauer-Preis 2022 sowie dem Egon Erwin Kisch-Preis 2016 ausgezeichnet.

Secret State Police Operations in Cold War Czechoslovakia. Jandecková pulls back the curtain to give us a glimpse of the

Populárně-naučný komiks přibližuje téma komunistických zločinů typu akce „Kámen“. Původcem těchto stále ještě málo známých a kdysi přísně utajovaných akcí byla Státní bezpečnost, která tyto nezákonnosti páchala v Československu už krátce po únorovém převratu. Badatelka Václava Jandečková se snaží šířit povědomí o těchto nepromlčených zločinech v nejrůznějších formách, tentokrát v komiksu. Akce spočívaly v organizování pastí pro předem vytipované oběti vyprovokované k útěku z Československa. Vše bylo vymyšleno tak, aby Stb mohla vyslýchat vyhlédnuté osoby na falešných německých celnicích v domnělých úřadovnách americké vojenské kontrarozvědky.

Kniha odkrývá dosud téměř neznámou nezákonnou činnost Státní bezpečnosti na přelomu 40. a 50. let 20. století. Autorka prostřednictvím deseti osobitých příkladů vypráví příběhy účastníků a zákulisí zločinů, které spočívaly v organizování pastí pro vyhlédnuté oběti, vyprovokované k útěku z Československa. Akce „Kámen“ byla navržena k vyslýchání těchto osob na falešných německých celnicích, kde byly osoby, které se domnívaly, že překročily státní hranici, zatčeny za nedovolený „přechod hranic“. Tato činnost nebyla náhodná, ale systémovým opatřením bezpečnostního aparátu, který skrytě porušoval vlastní zákony. Příslušníci Státní bezpečnosti neváhali používat kriminální metody k upevnění totalitní moci a potlačení nesouhlasu s novými poměry. Autorka se snaží přiblížit rafinovanost státně bezpečnostní práce a odhaluje nové oběti i pachatele, dokumentuje vývoj akce „Kámen“ a důvody jejího využití. Bohatá obrazová příloha dokládá širokou pramennou základnu a dosud nepublikované archivní materiály konfrontuje s pozdějšími svědectvími, což umožňuje představit uvažování a postupy tajné policie v novém světle.

Kniha Václavy Jandečkové se vrací do období po únoru 1948 a představuje osudy mužů a žen, kteří se postavili proti komunistické diktatuře. Hlavní postavou je Ota Tulačka, autorčin dědeček a vůdčí osobnost odbojové skupiny „Cyril“, která pomohla převést desítky pronásledovaných osob, včetně politických a vojenských prominentů, přes západní hranici. Spolupracovali s majorem Josefem Hýblerem, bývalým pilotem RAF, a dalšími odvážnými lidmi, jejichž příběhy se prolínají s Tulačkovým. Díky konspiraci byla jejich spolupráce odhalena až po devíti letech. Autorka popisuje zapojení Tulačky a Hýblera do příprav vojenského převratu známého jako akce „Praha – Žatec“ a zpochybňuje autenticitu jejich snah. Tulačkova odbojová činnost vyvrcholila napojením na špionážní síť majora Nechanského, využívanou americkými službami, což dodnes vyvolává otázky. Autorka odhaluje paradox doby, kdy příslušníci Sboru národní bezpečnosti pomáhali při přechodech na Západ, ale zároveň vedli lidi do pastí na „falešné hranici“. Kniha, založená na bohaté archivní dokumentaci, odpovídá na otázky o třetím odboji během komunistických represí a apeluje na ostražitost v obraně svobody do budoucna. Autorka nabízí pohled zpět do naší minulosti jako cestu k poznání a pochopení sebe sama.

Na podzim 2019 bylo z iniciativy Václavy Jandečkové zahájeno páté oficiální vyšetřování smrti Jana Masaryka. Autorka ve své nové knize líčí několikaletou svízelnou cestu za tímto cílem a do jejího středu staví unikátní svědectví kriminalisty Vilibalda Hofmanna. Hofmann coby zkušený detektiv a zpravodajský důstojník byl v osudné ráno 10. března 1948 v roli vyšetřovatele jako jeden z prvních přítomen v pražském Černínském paláci, na jehož nádvoří bylo nalezeno mrtvé tělo oblíbeného ministra zahraničí. Své svědectví pořídil soukromě na magnetofonový pásek o dvacet let později, poté co v rámci obnoveného vyšetřování Masarykovy smrti poskytl výpověď na Generální prokuratuře, při níž byl konfrontován se zřejmě zmanipulovanými úředními dokumenty. Autorka nahrávku pro veřejnost objevila v rodině Hofmannova přítele Jindřicha Grulicha, která ji dlouhá léta uchovávala a po pádu komunistického režimu se marně snažila upozornit na ni oficiální místa. Rozborem tohoto klíčového svědectví a jeho porovnáním s řadou úředních dokumentů i dalších osobních vzpomínek autorka odkrývá množství nesrovnalostí, rozporů i záměrných zkreslení a pokouší se z této složité mozaiky rekonstruovat přesvědčivou verzi událostí kolem Masarykovy smrti.

Pátrání po okolnostech smrti Jana Masaryka připomíná křižovatku slepých uliček. Ať už se kriminalisté, historici a publicisté zaměřili na domněnku sebevraždy, nebo na motivy vraždy, žádná verze nebyla dosud prokázána. Poslední oficiální vyšetřování se přiklonilo k vraždě, avšak identita pachatelů zůstává zahalena v podezření bez jasných důkazů. Událost z března 1948, symbolická tečka za československou demokracií, tak zůstává jednou z největších záhad moderních dějin. Václava Jandečková se ve své práci pokouší přinést nový pohled na tento případ. Na základě kritické analýzy nepublikovaných archiválií odkrývá neznámá fakta. Zajímavé je „doznání“ Jana Bydžovského, bývalého šifrového specialisty exilového ministerstva, k účasti na Masarykově vraždě. Autorka se ptá, zda tělo Jana Masaryka mělo být vyhozeno tak, aby nebylo jasné, zda šlo o vraždu nebo sebevraždu. Zkoumá také, jak tajné přešetřování zpochybnilo oficiální verzi událostí a co vypovídali aktéři na Generální prokuratuře během pražského jara. Jandečková přichází s hypotézou, že britské zpravodajské kanály mohly být infiltrovány komunistickými agenty, kteří mohli vydat příkaz k odstranění populárního politika. Potvrzení či vyvrácení této teorie vyžaduje další bádání. Autorka ukazuje, že z dostupných faktů lze složit logický obraz této tragédie. Kniha obsahuje bohatou obrazovou přílohu, včetně dokumentů a fotografií z rodinného archivu Jana Bydžovského.