Střípky vzpomínek na starý Písek je kniha autorky Jaroslavy Pixové, ve které popisuje, jak vypadal život kulturní, společenský i obchodní od dob monarchie až do 80. let 20. století. Pamětníci tu vzpomínají na slavné podniky restaurační i cukrárenské, na korza, oblíbené obchody i tehdejší módu. Jsou to vzpomínky na běžný všední i sváteční den převážně v centru města, které bylo středem pozornosti všeho dění.
Publikace věnovaná tvrzím a drobným zámkům, které se nacházejí na Prachaticku a Strakonicku. Popisuje jejich historii i současnost, kdy se o tyto památky starají noví i staronoví majitelé.
Kniha navazuje na předchozí publikace autorky a čtenářům přibližuje další část řeky Otavy - tentokrát jde o dvacetikilometrový úsek od Smetiprachu na Zvíkov k soutoku Otavy s Vltavou. Vyprávění se zastavuje u sedmi mlýnů, několika samot, hospůdek a rekreačních objektů. Historické skutečnosti jsou tradičně doplněny vzpomínkami pamětníků a bohatou obrazovou přílohou.
Kniha pojednává o devíti historických objektech na Písecku: Drhovli, Brlohu, Čížové, Kožlí u Čížové, Vráži, Červeném Újezdci, Horosedlech, Sochovicích a Zalužanech od jejich nejstarší historie až po současnost.
Autorka se ve své knize opět zaměřuje na historii mlýnů, tentokrát prostřednictvím příběhů jednotlivých zajímavých mlýnů rozesetých po Strakonicku, Prachaticku, Písecku a Petrovicku u Sedlčan. Vyprávění začíná u unikátního středověkého mlýna v Hoslovicích a pokračuje do Čestic u Volyně, kde navštívíme Trojanův mlýn a sousední puchr na zpracování kamene, oba s fascinujícími životními příběhy. Cesta nás zavede k šumavským hvozdům a starobylé Dobrši, kde se nacházejí Strnadův a Pravdův mlýn, spojené s legendami o knížeti Oldřichovi a generálu Rudolfu Gajdovi. Pokračujeme na Šumavu do Kovářova mlýna ve Stachách, kde se setkáme s mnoha osobnostmi, a opustíme Prachaticko u Bělečského mlýna, který v minulosti nabízel hostinské služby. Dále se obracíme k severu, kde navštívíme Kabelíkův mlýn se sgrafity u Sedlice, pohádkový mlýn v Srlíně, renesanční kachlový mlýn v Prachově u Veselíčka, zpívající mlýn v Dolních Nerestcích a muzeum mlynářství v Božeticích. Pokračujeme do romantické krajiny Petrovicka, kde objevíme unikáty jako Křížkův mlýn, barokní Radášův mlýn u Týnčan a mlýn sekerníka Františka Mikyšky v Kojetíně. Celkem je jich šestnáct, a jejich jedinečné osudy činí tuto knihu opravdu výjimečnou.
Publikace pojednává o osudech devíti historických objektů – zámků v Česticích, Dobrši, Dubu u Prachatic, Tažovicích a tvrzích v Doubravici, Drslavicích, Kalenicích, Ohrazenicích a unikátního souboru tvrzí i zámku v Kestřanech. Jak již název napovídá, nejedná se o osudy pouze dávno minulé, ale především jde o 20. a 21. století. Všechny tyto objekty vlastní soukromí majitelé, kteří se je snaží znovu opravit a oživit a potýkají se s nemalými problémy. Autorka se snažíla blíže popsat poslední majitele před rokem 1948 a také srovnat jejich život na zámcích a tvrzích s tím současným.
Vzpomínky Jaroslava Knotka, narozeného v roce 1901 v Táboře, později vyučeného mlynáře, jenž zbytek života strávil ve čtyřech píseckých mlýnech. Prostřednictvím jeho autentických vzpomínek čtenářům před očima vyvstane starý Tábor i s jeho uličkami, život chudé rodiny, klukovské hrátky, pestré učitelské nátury i tvrdá léta v učení. Jeho zážitky ze čtyř píseckých mlýnů jsou pak neméně zajímavé.
