Markéta Šantrůčková Bücher

Podtitul: Vznik a vývoj parků v Krásném Dvoře, Jemčině, Petrohradě a Chudenicích Publikace se zabývá hodnocením terénních úprav a možností využití přirozeného reliéfu při zakládání krajinářských parků, v nichž se prolíná vliv přírodního prostředí a jeho antropogenních proměn. Parky, které jsou v této publikaci uvedeny, byly vybrány proto, že je spojují osoby jejich zakladatelů – Jana Rudolfa Černína z Chudenic a jeho syna Evžena Karla Černína, a zároveň se nachází v rozdílných přírodních podmínkách. Autorka v úvodu analyzuje možnosti výzkumu krajinářských parků z pozic geografie, dále pojednává o metodických postupech studia a zpracování dat, včetně navržení typologie terénních úprav v krajinářských parcích. Následuje zhodnocení dobových filozofických a estetických názorů, které podnítily vznik krajinářských parků, a zásad tvorby těchto děl a současných podmínek jejich údržby a rekonstrukce. Práce obsahuje také srovnání černínských krajinářských parků s nejvýznamnějšími parky v českých zemích a v zahraničí. Další oddíl se již zabývá podrobnou klasifikací modelových lokalit a terénních úprav, jež v nich byly realizovány. V závěru je posouzen význam terénních úprav pro utváření krajinářských parků a jejich současnou údržbu.

Bohatě ilustrovaná kniha přibližuje historický vývoj staré kulturní krajiny ve středních Čechách, zhruba na území bývalého novodvorského a žehušického panství (dnešní okres Kutná Hora), v níž se zachovaly četné stopy cílevědomých krajinářských úprav z doby baroka a klasicismu. Težiště monografie spočívá ve zhodnocení krajinného vývoje 18.-20. století, protože v této době zde probíhaly intenzivní změny a pro jejich analýzu je možné využít historické mapy a jejich zpracování v prostředí geografického informačního systému. Ojedinělost publikace je dána nejen tématem, ale také interdisciplinárním přístupem: představuje výsledek společné práce odborníků přírodovědného, humanitního, technického i uměnovědného zaměření. Kniha je určena nejen odborníkům, ale všem zájemcům o poznání minulosti naší krajiny.

Publikace představuje jeden z nejstarších krajinářských parků českých zemí v Krásném Dvoře u Podbořan a jeho budovatele hraběte Jana Rudolfa Černína (1757–1845). Ve své době evropsky proslulý park podnes vyniká kvalitou svého původního konceptu i naprosto mimořádnou mírou autentičnosti. V průběhu staletí nebyl zásadně přebudován v duchu dobových trendů, ani významněji poškozen absencí péče nebo záměrnou devastací. Zůstává tudíž unikátním příkladem krajinářské tvorby konce 18. století v Čechách a na Moravě, jenž pozoruhodným způsobem reflektuje evropský vývoj. Vysledovat lze i přímé inspirace předními zahraničními krajinářskými lokalitami, které hrabě na svých cestách navštívil. Život Jana Rudolfa Černína autoři líčí v souvislostech doby, struktury rodového majetku a cestovatelských aktivit šlechty na konci 18. století. Park v Krásném Dvoře je nahlížen v širším kontextu proměn vkusu a životního stylu evropské, zejména aristokratické společnosti. Kniha komplexně shrnuje starší poznatky, které obohacuje o nová zjištění. Nedílnou součástí jsou dvě edice: cestovního deníku Jana Rudolfa Černína z kavalírské cesty po Německu, Nizozemí, Belgii a Francii a anonymního cestopisu do Anglie, jenž popisuje tamní zahrady a parky.

Ve dnech 2.–3. října 2017 uspořádalo Národní zemědělské muzeum Praha, s. p. o., s Mendlovou univerzitou v Brně, Zahradnickou fakultou v Lednici odbornou konferenci na téma „Zahradní architektura první poloviny 20. století“, která se stala závěrečným výstupem projektu NAKI DF13P01OVV003 Zahradně-architektonická tvorba v kontextu realizace cílů národního obrození během první Československé republiky. Konference se konala v Alšově jihočeské galerii v Bechyni, která se tak stala doprovodným programem NAKI výstavy „Po stopách českých prvorepublikových zahradních architektů“. Na konferenci zaznělo celkem 16 příspěvků a většinu z nich přináší sborník, ve kterém lze najít jak originální články, tak i přehledné studie, které shrnují již známé poznatky. Výsledkem je jedinečné dílo, které v nebývalém rozsahu přispívá k hlubšímu poznání do této doby opomíjeného tématu zahradně-architektonické tvorby první poloviny 20. století. Příspěvky zahrnují tematické okruhy týkající se osobností a objektů zahradního umění na našem území i v zahraničí, obnov objektů daného období, aplikovaného výzkumu, dostupných sortimentů a použití rostlin ve vybrané etapě zahradního umění. Na vzniku sborníku se podíleli zahradní architekti, zahradníci, školkaři, historici a archiváři.

V posledním desetiletí zřetelně se zhoršující postavení zejména nemovitého kulturního dědictví v české společnosti, zrcadlící se v opakovaně neúspěšných návrzích nového „památkového“ zákona, odhaluje ztrátu či absenci všeobecného povědomí jasně a přesvědčivě formulovaných teoretických východisek péče o kulturní odkaz minulosti. Neutěšená situace v České republice proto vedla k pracovním setkáním v letech 2016 a 2017 na půdě ČVUT, na jejichž pořádání se spolupodílel Ústav dějin umění Akademie věd České republiky. Při nich zazněla řada diskusních námětů i konsolidovaných referátů. Některé přesahovaly aktuální palčivé problémy každodenní institucializované památkové péče směrem k zamyšlením nad základními východisky moderního civilizovaného vztahu nejen k nemovitým objektům s památkovou hodnotou, ale i ke krajině a životnímu prostředí celkově. Sedm vybraných statí z pera odborníků zastupujících řadu humanitních i přírodovědných oborů obsahuje veřejnosti předkládaná kniha, vydaná s nadějí, že napomohou vyvolat tolik potřebnou citlivou, přitom fundovanou celospolečenskou debatu k této naléhavé otázce.

Publikace Černínskou krajinou Chudenicka a Švihovska vznikla při příležitosti výstavy na státním hradě Švihov v rámci projektu Národního památkového ústavu pro rok 2021 „Rok osvícenské šlechty“. Námětem výstavy a posléze v širším pojetí i této publikace byla snaha připomenout v rámci osvícenské epochy v českých zemích pozitivní krajinotvorné zásahy do okolní krajiny, zejména na Chudenicku, které je historicky spjato s rodem Černínů. Jejich odkaz spolu s tváří krajiny jsou nedílnou součástí vnímání tohoto prostoru i v současnosti. Pozornost autorského týmu byla tedy soustředěna na jeden z nejzajímavějších úseků historie zdejšího kraje, na konci 18. století a první polovině 19. století, kdy krajinotvorba získala na oblibě v šlechtických kruzích a významně ovlivnila vzhled i zdejší krajiny, ať již modelováním krajiny, nebo začleněním architektonických a uměleckých prvků do celkové kompozice Chudenicka. Publikace nabízí v širších společenských souvislostech historický výklad o vzniku zámku Lázeň, rozhledny Bolfánek, arboreta Americká zahrada a dalších objektech, o jejich vývoji a dnešnímu stavu. Nedílnou součástí je velké množství obrazového materiálu, zejména současných fotografií krajiny, a architektury ve srovnání s historickými snímky, rovněž mnoho kopií archivního materiálu (portrétů, map, stavebních plánů a kreseb). Věnuje se i současné památkové péči v rámci krajinné památkové zóny Chudenicko.