Zborník článkov pripravených a vydaných v tejto publikácii na počesť jubilea jedného z najznámejších slovenských filozofov, Pavla Cmoreja. Články sa dotýkajú tém, na ktorých tento filozof veľmi produktívne pracoval a stále pracuje, z oblasti analytickej filozofie, filozofie jazyka, filozofickej logiky, sémantiky, analýzy prirodzeného jazyka atď. Autormi sú známi filozofi a logici v spomínaných oblastiach, ako je Peter Pagin, Bjorn Jespersen, Marie Duží, Pavel Materna, Marián Zouhar, Jaroslav Peregrin, Petr Koťátko a ďalší.
Vědomí a jeho teorie je první česká kniha, která mapuje aktuální stav filosofického a vědeckého výzkumu vědomí. Kniha představuje vznik zájmu o vědomí v novověké filosofii a vědě, probírá hlavní filosofické teorie vědomí a ukazuje, co nám k vědomí říká současná neurověda, jež se zaměřuje na hledání neurální báze vědomí.
Posláním filozofů je dle Davida Lewise zpochybňovat banality, i když se nakonec ukáže, že byly víceméně správné. Filozofové nás však přinutí o nich přemýšlet. Autor knihy sleduje napětí mezi realismem a konstruktivismem u Willarda Quinea, Hilaryho Putnama, Donalda Davidsona, Nelsona Goodmana a Richarda Rortyho. Ačkoliv sám zastává pozici realismu, provokují ho argumenty zmíněných autorů k zamyšlení. Závisí existence žiraf na lidech? Stvořil Goodman „nejhorší argument na světě“? Lze svět pozorovat z perspektivy božího oka? Můžeme se vysvléci ze svých pojmů a slov? Je člověk schopen naprosto přesně zmapovat svět, jenž ho obklopuje?
Kniha představuje čtenářům vývoj analytické filosofie jazyka spíše jako střetávání teoretických projektů než jako střídání doktrín. Objasňuje jejich aspirace, nechává zaznít jejich argumenty a uvádí je do vzájemné polemické konfrontace, do níž přispívá vlastní kritickou analýzou. Tematický záběr knihy je pozoruhodný: vyložit se skutečným porozuměním tak různorodou látku, jakou představují Fregeho sémantické distinkce, Griceova intencionální sémantika, Davidsonův program v teorii významu nebo teorie řečových aktů, je v našich podmínkách ojedinělý výkon, za nímž je patrná rozsáhlá badatelská práce i pedagogická zkušenost. Výklad je systematický, ale ne manipulativní; je srozumitelný, ale ne za cenu didaktických zjednodušení, nýbrž zásluhou důkladnosti a explicitnosti autorových formulací. Kniha významně obohatí bázi, na níž se utváří české analytické filosofické myšlení a nalezne mnohostranné uplatnění ve výuce filosofie.
Filozofie jazyka a filozofie mysli jsou dva dnes etablované, svým způsobem již klasické obory analytické filozofie. V obou těchto oborech se během dvacátého století objevila celá řada nových pojmů a s nimi spojených teorií. Mnozí současní autoři však ve svých dílech znalost těchto pojmů a s nimi spojených teorií předpokládají, takže se jejich výkladem nezdržují.
Kniha (slovník) je určená všem čtenářům, kteří mají zájem o analytickou filozofii, ale postrádají expertní znalosti pojmů a hledají průvodce, který by jim osvětlil opakovaně se objevující pojmy.
In den »Meditationes de prima philosophia« (1642) geht es Descartes um eine neue Grundlegung der Metaphysik. Dieser Neuanfang in der Philosophie, den Descartes wie wohl kaum ein anderer propagiert und durchführt, hat jedoch einen konservativen Zug: Gerade Descartes besteht darauf, dass seine Philosophie die älteste ist, die es überhaupt geben kann, und diese Aussage hat nur Sinn, wenn Metaphysik als Rekonstruktion der ursprünglichen Fragen verstanden wird, die anfänglich das philosophische und insbesondere metaphysische Geschäft ins Rollen gebracht hatten. Mit Descartes beginnt deshalb nicht etwa nur jenes systematische Philosophieren, dem es um die Beantwortung der Fragen selbst geht, sondern auch ein Philosophieren, das die Behandlung der Fragen selbst in der Auseinandersetzung und mit dem Material jener Positionen vollzieht, die es zu überwinden versucht. Die zentrale Innovation der Meditationen liegt also weder in der bloß scheinbaren Unabhängigkeit von aller vorherigen Metaphysik, noch in einer neuen Terminologie, sondern in einer völligen Neuordnung des vorhandenen Materials. Descartes agiert souverän in der Terminologie des Aristoteles und der scholastischen Metaphysik, greift nicht weniger souverän die Themen dieser Tradition auf und fügt sie zu einem völlig neuen Gebäude zusammen. Das Neue an Descartes' Metaphysik ist, dass er mit der hergebrachten Metaphysik agiert, nicht in ihr.
Nelson Goodman je výraznou postavou novější americké filosofie, známou v našem prostředí spíše v okruhu odborníků na analytickou estetiku. Šest studií shromážděných v této publikaci ukazuje, že Goodmanův záběr sahá i do logiky, ontologie, epistemologie a filosofie vědy.
Knihu tvoří sedm původních studií, které mapují různé aspekty Davidsonova filosofického odkazu. K probíraným tématům patří: vztah mentálního a fyzikálního, problematika tzv. externalismu, otázka iracionality či diskuse o povaze metaforického významu. Autory příspěvků jsou J. Peregrin, T. Hříbek, M. Polák, L. Koreň, J. Mácha a T. Marvan.
Kniha obsahuje desítku odborných statí, zaměřujících se na témata z oblasti Russellovy filosofie jazyka, logiky a epistemologie. Diskutována jsou především taková klasická témata, jako je teorie deskripcí, Russellovo pojetí vlastních jmen, jeho obhajoba realismu nebo teorie smyslových dat, kterou svého času přejal od G. E. Moora.
