Jiří Kubeš Reihenfolge der Bücher (Chronologisch)

Český šlechtic a válečník, Jindřich Hýzrle z Chodů (1575-1665), prožil svůj život na panovnických dvorech, cestách západní Evropou a bojištích turecké a třicetileté války. O svých četných zážitcích a dobrodružstvích zanechal zprávu v podobě bohatě ilustrovaných německy psaných pamětí, svérázné kombinaci životopisu, kroniky, cestopisu a vojenského pojednání. Publikace přináší edici jejich originálního znění s paralelním českým překladem, doplněnou o odborné studie k jeho životě a rukopisu pamětí. Formou faksimile je v knize navíc k zpřístupněn i vlastní originál rukopisu.

V rukou držíte první moderní českou práci o císařské diplomacii v 17. a 18. století, která vznikla jako výsledek spolupráce předních odborníků na dějiny raného novověku. Jejich úkolem bylo sestavit obraz fungování diplomatické sítě ve složité době, kdy se zvyšovaly nároky na zastoupení a kdy bylo nutné komplikovaně vyjednávat o aliancích proti nepřátelské Francii a Osmanské říši. Text knihy vás provede napříč Evropou a představí císařovy diplomaty, kteří museli být urození, bohatí a vzdělaní, aby mohli vyjednávat s ostatními panovníky a dlouhodobě působit u jejich dvora. Otevře se tak před vámi svět šlechtických diplomatů v celé své šíři i pestrosti.

Jedním ze stěžejních témat, které se stále řeší, byla, je a bude výchova a vzdělání šlechty v raném novověku, jež pomohla urozeným udržet jejich výsadní postavení. Právě ve výzkumu tohoto tématu spatřují historici poprávu klíč k pochopení specifického šlechtického myšlení a chování, respektive ke konstrukci jejich stavovské identity, jež byla založena na neustálém zdůrazňování vlastní sociální výjimečnosti, propracovaném systému odlišnosti od ostatních sociálních vrstev a kulturní hegemonii. Urození měli na osvojení norem a způsobů chování svého stavu přibližně prvních dvacet let svého života, jednalo se tedy o postupný proces, jenž vrcholil během tzv. kavalírských cest. Jednou z klíčových otázek této práce je, zda se v důsledku těchto procesů postupně měnila i kavalírská cesta, zda musela znovu a znovu připravit mladé šlechtice na všechny společenské novinky, aby i oni dokázali obhájit či dokonce rozšířit výjimečné postavení svých předků ve stále se proměňujícím světě.

Hlavním tématem pátého svazku ediční řady Nobilitas in historia moderna je otázka problematiky vztahu šlechty obývající hornoslezský prostor k regionálním či nadregionálním centrům (politickým, společenským, hospodářským či kulturním), jak se odrážel především v možnostech utváření osobních kariér konkrétních šlechticů, resp. jak dále ovlivňoval osudy celého rodu. Autoři jednotlivých textů řeší otázku, jaké možnosti uplatnění v Horním Slezsku mohli nalézt nejen domácí šlechtici, ale také příchozí z jiných částí zemí Koruny české, habsburské monarchie nebo zahraničí, a jak byly možnosti kariérního růstu ovlivněny významnými politicko-geografickými změnami, kterými Horní Slezsko prošlo v období novověku.

Problematika voleb a korunovací římských panovníků v raném novověku je v českém prostředí málo prozkoumaná. V češtině dosud neexistuje žádné detailnější pojednání o volbě a korunovaci některého z významných císařů z rodu Habsburků, ačkoliv byli tito muži zároveň také českými králi a kurfiřty a z této pozice se každé volby nového římského panovníka účastnili. Málokdo si klade zásadní otázku, co spojovalo a rozdělovalo dějiny Svaté říše římské a Českého království v raném novověku. Předložená práce se pokouší podat aspoň částečnou odpověď na tuto otázku, a proto si klade tři základní cíle. V první řadě chce české čtenáře seznámit s výsledky německy psané historiografie na téma volební jednání a korunovace římských panovníků v raném novověku a v 17. století především. Za druhé přehledně popisuje konkrétní a velmi složitá volební jednání a následující korunovaci v případě Leopolda I., což je příběh nejdelší a nejsložitější volby v dějinách Svaté říše římské (národa německého) vůbec. V třetí části pak autor rekonstruuje roli českého poselstva v jednáních ve Frankfurtu nad Mohanem v letech 1657–1658. Nedílnou součástí této třetí části je edice deníku jednoho z českých vyslanců - Františka Karla Libštejnského z Kolovrat.

Sborník příspěvků (nejen) ze 3. adventního kulatého stolu, který se konal na půdě Katedry historických věd FF UPa dne 28. 11. 2005. Jindřich M. Hýzrle z Chodů a jeho poznávací cesta po střední a západní Evropě v letech 1607-1608; Druhá kavalírská cesta a zejména římský pobyt Ferdinanda Augustra z Lobkovic (1675-1676); Deník Ferdinanda ze Schwarzenberku jako pramen historického bádání; Šlechtické vzdělání a cestování a jeho vztah k nobilitaci - to jsou témata některých příspěvků.