Vysílač Praha-město je první a poslední televizní věž postavená v centru Československa. Její výstavba začala na konci komunistické éry a dokončena byla po Sametové revoluci v roce 1992, což ovlivnilo její negativní vnímání, neboť byla spojována s asanací části Žižkova. Po zbavení se těchto konotací lze věž vnímat jako fascinující dílo inženýrské architektury, jak to viděl například anglický architekt Peter Cook. Architekt Václav Aulický byl pověřen projektem a navrhl několik variant anténního nosiče pro lokality Petřín a Mahlerovy sady. V Petříně byly testovány různé konstrukce, zatímco v Mahlerových sadech byla zvolena klasická varianta se třemi nosnými tubusy, která se ukázala jako optimální. Přípravné práce na stavbě, charakterizované třemi ocelovými rourami a třemi kabinami (technologickou a restaurační), začaly v roce 1985. Samotná výstavba věže a sousední technologické budovy, navržené Aulickým a statikem Jiřím Kozákem, začala o tři roky později. Kniha je vydána v luxusním formátu s ruční japonskou vazbou a v omezeném nákladu.
Jakub Potůček Reihenfolge der Bücher (Chronologisch)







Doprovodná publikace k výstavě Devětsil 1920–1931 přináší osm syntetických studií s bohatým obrazovým doprovodem, které mapují aktivity avantgardní skupiny Devětsil, činné v Praze a Brně ve dvacátých letech 20. století. Na příkladech z jednotlivých oborů – výtvarného umění, architektury, fotografie, filmu, divadla a typografie – je zde představena poetika tehdejší tvorby orientované na moderní svět a progresivní proudy světového umění. V české a anglické jazykové mutaci vydala Galerie hlavního města Prahy.
Mezi 48 městy kraje jsou městečka s několika stovkami respektive o něco málo více než tisícovkou obyvatel. Autorský tým Jakub Potůček (editor), Vladimíra Paterová, Petra Machová a Jan Tlučhoř píše o sedmi z nich. Na 128 stranách slovem i bohatým obrazovým materiálem představuje architektonické a kulturní bohatství Pilníkova, Stárkova a Železnice s jejich městskými památkovými zónami, dále Janské Lázně, Miletín, Pec pod Sněžkou a Vysoké Veselí, ve kterých jsou taktéž mnohé architektonické hodnoty, o nichž se jistě rádi také něco zajímavého dozvíte. Publikace o těchto malých městech nazýváme Městečka na dlani ....a název jsme si vypůjčili z románové prvotiny Jana Drdy Městečko na dlani odehrávající se v městečku Rukapáň. Věříme, že Vás zaujme svědectví o tom, kolik bohatství z dědictví našich předků se vejde na pomyslnou dlaň. (Janské Lázně, Miletín, Pec pod Sněžkou, Pilníkov, Stárkov, Vysoké Veselí, Železnice)
Publikace představuje část bohaté tvorby Jindřicha Freiwalda, žáka Jana Kotěry, jehož architektura se pohybuje na pomezí florální secese a geometrické moderny. Již během studií realizoval hotel Start v Hradci Králové. V Praze – Karlíně spolupracoval se stavitelem Jaroslavem Böhmem, přičemž se zaměřil na architektonickou stránku významných staveb. Publikace se věnuje obytným koloniím, rodinným domům, vilám a nájemním domům, ale také projektům bankovních budov, spořitelen a divadel. Mezi jeho významné realizace patří legendární kino Aero a prodejna automobilů stejnojmenné značky. Čtenáři budou mít možnost poznat městské obytné kolonie a domy v Praze, Hradci Králové, Pardubicích, Kolíně a Sušici, stejně jako některé ze spořitelen a bankovních domů, které Freiwald navrhl. Velkým tématem jeho tvorby jsou divadelní budovy, kde nemá mezi českými architekty konkurenci. Postavil tři novostavby: Jiráskovo divadlo v Hronově, Divadlo Karla Pippicha v Chrudimi a Městské divadlo v Kolíně. Příběhy z jeho života a díla, doplněné odbornými komentáři a mnoha obrázky, přinášejí zajímavé poznání osobnosti významného tvůrce moderní české architektury a jeho pozoruhodných staveb.
Veletržní palác (1928) je jedna z nejzajímavějších raně funkcionalistických staveb Prahy realizovaná podle projektu architektů Oldřicha Tyla a Josefa Fuchse. Publikace věnovaná jeho osudu provází čtenáře historií Pražských vzorkových veletrhů, představuje architektonickou soutěž na vytvoření velkorysé čtvrti „Veletržní City“, ukazuje vývoj veletržních aktivit v rámci paláce. Sleduje i pokusy o vybudování nového veletržního areálu v 50. letech 20. století a v závěrečné části připomíná navrhované varianty obnovy po požáru v roce 1974, kdy díky iniciativě architektů ze Stavoprojektu Liberec se podařilo palác uchovat a po zdlouhavých diskuzích bylo v roce 1980 rozhodnuto, že bude přidělen Národní galerii v Praze, aby zde pak v roce 1995 vytvořila sídlo pro své sbírky moderního a současného umění.
Kniha, vydaná v ediční řadě Slavné stavby nakladatelství Foibos Books nás na 192 stranách seznamuje s více než 90 osobnostmi žijícími a působícími na Praze 10, seznámí nás s místy, kde žili, působili i tvořili. Budeme se moci blíže poznat život herců, spisovatelů, architektů, umělců, ale i lékařů, továrníků a dalších osobností z Prahy 10. Mezi představovanými osobnostmi jsou například bratři Čapkové, Olga Scheinpflugová, Miroslav Horníček, František Filipovský, Ella Nollová, Fráňa Šrámek, Josef Váchal, Jindřich Waldes. Publikace je rozdělena do 7 vycházkových okruhů, zastavení, a v každé z nich představí nejen osobnosti, ale i budovy, ve kterých žili či další významné stavby. Vycházkami nás provází Básník a Malá slečna, který ji seznamuje s geniem loci těchto míst. Publikace je doplněna mapami s okruhy vycházek, stovkami kreseb, historických i současných fotografií staveb a míst tak i fotografiemi osobností.
Průvodce výstavou se zaměřuje na sledování vztahu mezi výtvarným uměním a hudbou od renesance až po současnost. Jeho cílem je poukázat na námětovou šíři a v průběhu času měnící se přístupy umělců tvořících v kontextu tohoto tématu. Účelem není komplexně či průřezově podchytit vizualizaci hudby nebo podat v případě moderního umění souborný historický přehled o tvůrčí práci se zvukem. Pro jednotlivá umělecká období byly vybrány dílčí motivy poskytující hlubší pohled na zvolenou problematiku.
Architektura ve službách motorismu
- 123 Seiten
- 5 Lesestunden
Kniha přináší výsledky konference o historiografii osídlení, krajiny a životního stylu, která proběhla v Hradci Králové 20. - 22. září 2012.
Kotěra : po stopách moderny
- 101 Seiten
- 4 Lesestunden
Publikace vyšla k výstavě konané v Muzeu východních Čech v Hradci Králové v září 2013 až lednu 2014.







