Václav Čada Bücher

Podnázev: 70. let Komunistické strany Československa

V roce 2024 se spustí nová Digitální technická mapa krajů. Jedná se o důležitý podklad pro územní plánování, stavební řízení, přípravu investic, správu sítí technické a dopravní infrastruktury nebo správu majetku. Co jí ale předcházelo? Jak vypadalo mapování Prahy před sto nebo dvě stě lety? Nová kniha z Nakladatelství IPR Praha nazvaná DTM – Historie technické mapy v Praze přehledně shrnuje vývoj mapování velkých měřítek na území hlavního města od prvních geodetických plánů konce 18. století až po současné digitální technické mapy. Řada grafických zobrazení dokumentuje vývoj obsahu i kartografického zpracování jak v původním „papírovém“ pojetí, tak od poloviny 80. let 20. století v postupně se rozvíjejících digitálních technologiích. Srovnávací příklady zachycují dynamickou proměnu mapového díla i samotného města.

Publikace je popisem, rekonstrukcí i hodnocením událostí tvořících historii vzniku samostatné buržoazní Československé republiky. Národní a demokratická revoluce v roce 1918 tak měla podobu státního převratu, kdy spolu s převzetím politické moci začala československá buržoazie od saméhopočátku programově vytvářet své vlastní mocenské orgány, včetně československé armády. Podrobně je objasněna úloha jednotlivých politiků a jejich angažmá při vzniku nového státu (A. Rašín, K. Kramář, V. Šrobár, V. Tusar, J. Scheiner). Zároveň autor líčí i události v Brně, na Moravě, na Slovensku a jednání o příměří v Bělehradu. Text nekončí vyhlášením nového státu, ale přechází až k vytvoření Národního shromáždění a jeho prvních politických rozhodnutí. Odborně lektorovali: Doc. PhDr. Jan Galandauer, CSc., PhDr. Ladislav Skalický, CSc., RSDr. Jan Staněk, CSc. 304 stran textu, 32 stran přílohy. Vydala Mladá fronta a Naše vojsko. Vydání 1.

Předložená práce pojednává o osobnosti církevního historika a představiteli františkánského řádu Janu Kapistránovi Vyskočilovi (1886 –1956), který působil celkem čtyřikrát jako provinciál českomoravské františkánské provincie. Kromě vyučování na středních a vysokých školách také publikoval řadu historických a filosofických prací. Ve středu jeho zájmu bylo období středověku v Českých zemích, zpracoval dvě rozsáhlé biografie o Arnoštu z Pardubic a blahoslavené Anežce České. Byl profesorem českých církevních dějin a děkanem teologické fakulty V Praze. Jakožto vrcholný představitel katolické církve byl v roce 1950 internován v želivském klášteře. Jan Kapistrán zemřel po propuštění ze Želiva v roce 1956. Kromě samotného životopisu jsou v této práci popsány i některé ze zahraničních cest Kapistrána a stručně představeny i jeho nejvýznamnější publikace.