Gratis Versand in ganz Österreich
Bookbot

Ivo Harák

    4. November 1964
    Ivo Harák
    Napít se z pramene
    Panel nebe
    Lednový motýl
    Fantasy, sci-fi, dystopie (psaní bez hranic)
    Pedomancie
    Kočkomár aneb Umění povídky
    • 2024
    • 2024
    • 2024

      Překl. z angl. summary: V kolektivní monografii FANTASY, SCI-FI, DYSTOPIE (PSANÍ BEZ HRANIC) se sešli přední odborníci, mladí vědci i autoři beletrie, kteří v ní prezentují své názory na různá témata spojená s literaturou, jež spojuje fantastické prvky a futuristické vize.

      Fantasy, sci-fi, dystopie (psaní bez hranic)
    • 2021

      Kočkomár aneb Umění povídky

      • 218 Seiten
      • 8 Lesestunden
      5,0(1)Abgeben

      Kočkomár, kniha existenciálně vypjatých, stylově invenčních, kompozičně provázaných a nevšední obrazností (jež prozrazuje ruku básníkovu) nadaných povídek a črt tematizuje odvrácenou stránku lidského bytí v časech (ne)dávno minulých i těch téměř současných. Nikoli náhodou se místo, kde se řada próz Iva Haráka odehrává, jmenuje Těšany. Napolo skutečné, napolo snové místo svým názvem připomíná, nakolik je nám zapotřebí také tohoto druhého pólu. Otevřené (čtenářovy spoluúčasti se dožadující) konce jednotlivých textů nás ovšem pokaždé upozorní, jak nesnadnou a nesnadno uchopitelnou bývá zde naděje.

      Kočkomár aneb Umění povídky
    • 2018

      Pět povídek z nadskutečna

      • 120 Seiten
      • 5 Lesestunden

      Kniha povídek Ivo Haráka, který se dosud věnoval převážně psaní poezie. Slovy ilustrátora Patrika Linharta – fantasranda; slovy autorovými žánr postfantasy. Nečekaně nekorektní a nevázaně vážné. Neboť nikdy nevíme, kdo a proč se vrací.

      Pět povídek z nadskutečna
    • 2017

      Pedomancie – sbírka, v níž se Ivo Harák představuje ve všech dosavadních polohách. Vystupuje jako poslední trubadúr a na loutnu umí kdeco: mistrné znělky, precizní jamby, nápadité pointy. Do básní místem přimísí verš citující velikány minulosti, místem hlubokost rozmaže groteskností, jindy do výjevu jako ze středověkého karnevalu přimísí skoro posvátné. Chybět nemůže ani tematizace plynoucího času a směřování k věčnosti. Putuje krajinou domova. Dostane se i na obvyklou polohu zpovědní, která se projevuje v podobě rodinné anamnézy, ba snad dokonce i v podobě sebediagnózy, byť nevěrohodné a nevážné. Ale to je přeci pro Ivo Haráka typické: umí být básníkem vyostřených protikladů – básníkem banality i hloubky, básníkem pokory i provokatérem, básníkem, jenž svede sám sebe bičovat i konejšit. Co k tomu dodat? Snad následující: čtení literárních textů, které dokážou zobrazit žití v tolika odstínech, nemůže být ztrátou času.

      Pedomancie
    • 2012

      Podtitul: „Nad životem a dílem Zdeňka Rotrekla“. Odborná studie přibližuje a současně analyzuje ve dvanácti kapitolách život a dílo „českého básníka moravského původu“. Je opatřena zoráhlou bibliografií knižně vydaných děl básníkových.

      Básník a jeho čas
    • 2010

      Deset let již uplynulo od doby, kdy literární kritik a historik, básník a esejista Ivo Harák v knize Nepopulární literatura mapoval vývoj českého krásného písemnictví v průběhu 20. století. V nové knize sebraných literárněvědných prací přistoupil k proměně žánru i diskurzu, tedy od literárněhistorických studií k dennímu chlebu kritikovu. Publikace obsahuje texty vznikající přibližně od doby vzniku Nepopulární literatury (1999) zaměřené na aktuálně vycházející knižní produkci. Vybrány byly statě věnované autorům a tématům, kterým se Ivo Harák dlouhodobě věnuje a ke kterým se vrací. Kromě autorů často v kritikách reflektovaných (L. Vaculík, L. Kundera, Z. Rotrekl, E. Juliš) se tak v knize objevují i reflexe na tvorbu regionálních či opomíjených spisovatelů (K. Kováčová, T. T. Kůs, P. Musílek, P. Herot aj.) (almanach autorů sdružených kolem Skupiny XXVI)

      Býýýt odněkud
    • 2009

      Hospodská litanie, dvacáté století v jedné nikdy nekončící větě, obyčejné pábení nebo skutečné vzpomínky? (...ale ten nejvýznamnější to byl určitě král Michal to byl opravdu fešák a ten kůň co na něm jezdil to byla vlastně stará herka ale když na něm jezdil pomalu nebylo to poznat protože byl drezírovanej a když mu ho někdo ukradl a my jsme ho pak snědli v guláši byl strašně tvrdej ale vyhodit to ne když je to jednou královskej kůň tak jsme ho celýho snědli ani psi to maso nechtěli jak bylo tvrdý poněvadž takovejch koňů mohli mít co chvíli nějaká potvora zdechla nebo se vyvrátila i s vozem...)

      Meziřečí
    • 2008