Brožura přináší známá i neznámá fakta o části Justičního paláce v Olomouci - okresním soudě. Lze se tak například dozvědět, proč jsou před soudní budovou sochy lvů nebo jak vypadal a proč byl otlučen znak nad hlavním vstupem.
Zámek v Dolním Benešově není ani výraznou architektonickou dominantou ani příliš známou památkou. Zato jej obestírají mnohá tajemství, týkající se jeho stáří, neznámých prostor a také, což je nezvyklé, jeho novodobých dějin. Tato kniha některá tajemství dolnobenešovského zámku poodkrývá, některá prostě předkládá jako součást genia loci. Tvrz tu stála již ve středověku a své stopy tady zanechali páni z Benešova i mocný a bohatý rod pánů z Drahotuš. V novověku přestavovali zámek Mošovští z Moravčína a příslušníci dalších rodů. Dnešní podobu zámku vtiskli baroni Rothschildové, kteří během půlstoletí dvakrát zcela zásadně proměnili ráz sídla.
Svazek prezentuje nejnovější výzkumy o historii, stavebních dějinách a významu zámku v Kravařích.
Publikace popisuje stavební historický vývoj kostela sv. Václava na základě archeologických, archivních, ikonografických pramenů a stavby samé. Autor úvodního slova: Mons. Jan Plaček.
Autorky líčí dějiny a stavební vývoj významného urbanistického prvku Litovle - kanálu Nečíz, k němuž stále existuje otevřený přístup přímo z náměstí. Právě díky němu je Litovel nazývána také "Hanácké Benátky".
Kniha je souborem příspěvků k zajímavé památce v Loučkách nad Odrou - vodnímu mlýnu Wesselsky.
Kniha je pojata jako katalog, v němž je zpracována unikátní sbírka kamenných architektonických článků, známých veřejnosti jako Staříčské zlomky. Tyto prvky byly náhodně nalezeny při opravě ohradní zdi hřbitova a původně tvořily součásti gotického kostela ve Staříči.
Publikace je vůbec prvním soupisem historické architektury a areálů technického či zemědělského účelu ve 22 obcích regionu Poodří.
Kniha pojednává o historii a stavebním vývoji původně poutního místa Loreta ve Fulneku. Jsou zde vylíčeny funkční proměny stavby až po současný dětský domov. V knize jsou prezentovány zajímavé objevy učiněné právě při poslední obnově této památky.
Sborník příspěvků z I. konference stavebně historického průzkumu, konané 4. - 6. června 2002 na zámku v Zahrádkách u České Lípy, obsahuje různé studie zaměřené na historické otopné systémy a jejich vývoj. Roman Kursa se věnuje historii otopných zařízení od paleolitu po novověk. Ludvík Skružný analyzuje funkce a vývoj těchto zařízení. Další příspěvky se zaměřují na specifické příklady, jako je římské hypokaustum, teplovzdušné vytápění ve středověku a otopné systémy v dřevohliněných domech ze 13. století. Miroslava Cejpová zkoumá dochovaná topeniště v hradních kuchyních, zatímco Jiří Škabrada a Pavel Bolina se zaměřují na architektonické detaily hradů. Michael Rykl a Michal Panáček přinášejí příklady vytápění ve stavbách 14. století a na hradě Kost. Zdeněk Hazlbauer se věnuje vývoji kachlových kamen a jejich umístění v různých prostorách. Další příspěvky se zabývají atypickými kachlovými kamny, významem komínů, a úpravami otopných systémů v 19. století. Hana Hanzlíková zkoumá způsoby vytápění zámeckých objektů v tomto období. Celkově sborník přináší cenné poznatky o historických otopných systémech a jejich vývoji v různých obdobích a regionech.
