V knize jsou zachyceny nejstarší pověsti Moravanů, které autorka slýchávala od své babičky. Sahají od dob potomků krále Markvarta, přes Sáma a jeho potomky, celý raný středověk až do nástupu Mojmírovců.
Po dvou letech předkládá autorka čtenářům volné pokračování Starých pověstí moravských. Původní záměr pojmout do této knihy všechny pověsti vážící se k epoše Velkomoravské říše opustila kvůli značnému a předem netušenému množství těchto pověstí. Tyto pověsti jsou roztroušeny po mnoha starých literárních pracech a sbírkách. Ke škodě věci samotné žádný z dosud známých sběratelů nepojal svou práci jako komplexní dílo, které má zachytit dávnou minulost moravské země v lidovém podání.
Vybrané kriminální příběhy. Odehrály se v letech 1530 - 1630 na Pardubicku a Táborsku. Jsou zaznamenány v takzvaných Smolných knihách, které popisují zločin, osobu podezřelého a motiv činu, pokud byl odhalen. Jsou záznamem výslechu obviněného v mučírně, zachycují jeho výpověď před mučením a po mučení. V některých pasážích jsou zapsány doslovné odpovědi vyslýchaných na otázky vyšetřujícího. Strohé, úřední dokumenty jsou obohaceny o příběh, který se v hrubých rysech takto odehrál, ale detaily a vedlejší osoby jsou uměleckých ztvárněním autorky. Kniha ukazuje jaké zločiny a z jakých pohnutek páchali naši předci a jak fungovala tehdejší spravedlnost včetně trestů.