Oskar Georg Sieberts neuestes Werk "UNERWÜNSCHT" thematisiert die Schrecken des Zweiten Weltkriegs, das Verhältnis zwischen Tschechen und Deutschen sowie das kommunistische Regime. Als vaterloser Junge deutscher Abstammung erlebte er politische Verfolgung und Flucht, was die Bitterkeit der Entwurzelung und den Wunsch nach Gerechtigkeit prägt.
Die Hebamme schaute die junge Mutter im Entbindungsaal an, schüttelte den Kopf und murmelte leise: „Ein Junge. Wieder ein Soldat mehr.“ In der folgenden Nacht, als die Familie zu Hause vereint war, ertönten die Sirenen des Fliegeralarms. Die Eltern stürzten mit ihrem neugeborenen Sohn in den Keller, während Flakgeschütze über Berlin wummerten und Bomben fielen. Oskar wird im Juni 1942 geboren, mitten im Wahnsinn des Krieges. Sein Vater Georg arbeitet als Film-Aufnahmeleiter in Babelsberg, die Mutter Marie ist tschechische Schauspielerin. Anfang 1944 wird Georg an die Front geschickt. Marie folgt ihren entführten Kindern nach Prag, wo sie glaubt, es sei sicherer. Doch nach Kriegsende sind sie erneut in Gefahr; Frauen, die mit Deutschen verheiratet sind, gelten als Kollaborateurinnen. Die Straßen Prags sind bald mit dem Blut deutscher ziviler Nachkriegsopfer bedeckt. Maries Zwangsarbeit im Sudetenland erinnert Oskar ständig daran, dass er das Kind eines verhassten Deutschen ist. Heimatlos und als Mann gereift, kämpft er für Freiheit und Demokratie, wird von Geheimdienst und Staatspolizei verfolgt und erkennt, dass auch in Deutschland die tschechische Staatspolizei nach ihm greift. Ein erschütterndes autobiografisches Zeitzeugnis eines Mannes auf der Suche nach Freiheit, Gerechtigkeit und seiner wahren Heimat.
Autor se vrací k tématům, která jako leitmotiv procházejí nejenom celou jeho literární tvorbou, ale i jeho životem jako „Čechoněmce“. Hrůzy 2. světové války, poválečný vztah Čechů a Němců a následně i totalitní komunistický režim bolestně zasáhly do osudu respektovaného filmaře a spisovatele Oskara Georga Sieberta, fatálně poznamenaly jeho život, a není proto divu, že se prolínají do jeho textů s výraznými autobiografickými prvky. Z chlapce německého původu bez otce dospěl v aktivního cílevědomého muže. Pro své protikomunistické myšlení byl v ČSSR označen jako politický disident. Letá usiloval o návrat do své vlasti. Prožil pestrý, politicky angažovaný, někdy snad až dobrodružný život na obou stranách hranice. V roce 1976 se z tehdejšího Československa za podpory Organizace pro lidská práva OSN natrvalo vystěhoval do Západního Německa. I po svém vystěhování do NSR jej stále pronásledovala chapadla československé Státní bezpečnosti. O hořkosti vykořenění, o traumatech z dětství, která si jako přítěž neseme i do dospělého života, o moci, kterou mají nad lidmi státy i jednotlivci v rolích jejich představitelů, o touze po spravedlnosti, o tom všem pojednává Siebertova kniha poprvé v českém překladu.
Kniha plná svědectví líčí nezapomenutelné minulosti Československé státní bezpečnosti. Až v listopadu 2018 se německý občan Oskar Georg Siebert, který žil v letech 1944 až 1976 v Československé republice, seznámil s tajnými spisy StB z Archivu bezpečnostních složek České republiky vedenými na jeho osobu. Ačkoli byla z rozkazu náměstka ministerstva vnitra ČSSR již před lety většina dokumentů zničena, přesto se jich zachovalo dost, aby mohly posloužit jako důkazy o činnosti československé StB pronásledující četné Němce, kteří se později vystěhovali.