John Doe, hlavní postava knihy, chtěl žít svůj život. Stal se však pouhým odrazem upadající společnosti, její víry, jejího boha, jejího života – jak fyzického, tak duševního. Tato kniha vyšla ve spolupráci s kapelou Kruton a s ilustrátorem Antonínem Handlem. Básnické texty, které zde najdete, jsou zároveň písňové texty stejnojmenného alba výše zmíněné kapely. Jsou doprovozené pěti různorodými povídkami, jež vyprávějí několikerá utrpení Johna Doea
„Maldoror 2020: setkání s Isidorem Ducassem – poznámky, výpisky, vzkazy, volání, ozvěny“ je soubor třiceti reprodukcí kreseb Karla Demela inspirovaných Zpěvy Maldororovými. Karel Demel na cyklu pracoval tři roky. Textem doprovodil Břetislav Ditrych. Studii o Zpěvech Maldororových v češtině a francouzštině napsal Vojtěch Šarše. Úryvky ze Zpěvů Maldororových přeložil Prokop Voskovec. Bibliofilie v nákladu 150 ručně číslovaných výtisků, výtisky 1–40 jsou určeny pro subskripční tisk s vloženou přílohou, originálním, podepsaným a číslovaným grafickým listem – kombinovanou technikou Karla Demela, který vytiskl Milan Dřímal.
Kolektivní monografie Zamyšlení nad africkými identitami zobrazenými v básnickém prostoru je závěrečným dílem trilogie o afrických literaturách. Sestává z deseti esejů z pera zahraničních i českých literárních badatelů a badatelek, kteří se zaměřují na hledání identity v poetickém prostoru vytvářeném nejenom africkými básníky a básnířkami, ale i autory a autorkami z africké diaspory. Tato kolektivní monografie není jako předchozí dva díly zaměřena na subsaharskou frankofonní produkci. Jejím cílem je vyhodnotit, do jaké míry poetická tvorba ovlivňuje identitární přináležitost básníka i jeho lyrického subjektu k teritoriu, které i po více jak tisíci letech zůstává chtěnou, či nechtěnou křižovatkou kulturních a politických vlivů. Každý esej nahlíží na tuto otázku z jiného úhlu pohledu, vybrané texty vycházejí z konkrétních básní, jiné se věnují spíše národním literaturám a typickým prvkům, které je propojují a vytvářejí tak určité literární pole.
První díl nesoucí název Hledání subsaharských identit v románové tvorbě je komentovanou antologií třinácti úryvků z románů napsaných jedenácti subsaharskými frankofonními autory mezi léty 1954 a 2009. Vybraná díla, odehrávající se v různých prostředích a odlišných obdobích, spojují témata hledání kořenů, kulturní alienace a vypořádávání se s koloniálním dědictvím. Autoři těchto románů jsou kritiky a literárními historiky považováni za klasiky subsaharských frankofonních literatur. Antologii předchází šest esejů, které vysvětlují na příkladech dalších děl subsaharských autorů stejného období stále aktuální problematické aspekty těchto literatur a zasazují je do historického kontextu. Jedná se především o koloniální politiku asimilace a její důsledky, užívání francouzského jazyka a opomíjení afrických jazyků na území bývalých kolonií či rozdíl mezi francouzským a frankofonním autorem. Editor: Mgr. Vojtěch Šarše.
Druhý díl s názvem Rozpravy o identitách ve frankofonním prostoru subsaharské Afriky je souborem jedenácti rozhovorů, a to se čtyřmi africkými autory, pěti univerzitními profesory a badateli v oblasti subsaharských literatur a dvěma nakladateli. Kladené otázky jsou si navzájem podobné, aby odpovědi čtenáři dovolily nahlédnout na probíraná témata z vícero úhlů pohledu. Rozhovory se týkají pozice subsaharského frankofonního autora v rámci světové a frankofonní literatury či jeho chápání francouzského jazyka, jenž je dosud neopominutelným aspektem subsaharských literatur. Dva dotazovaní přispěli eseji, které rozšiřují jejich odpovědi. První je historicko-faktografického charakteru a popisuje zrod subsaharských literatur, druhý je zaměřený na jejich proměny a etapy v moderním vývoji. Knihu uzavírá série tří esejů od afrikanisty Vladimíra Klímy o trojici významných kamerunských spisovatelů, kultuře Jorubů a ústní lidové slovesnosti.