Rudolf Kučera Bücher

By following the development of the bestowment of aristocratic titles in Silesia and Bohemia the book reveals the efforts of Prussia and Habsburg Monarchy to reward and encourage certain types of behavior among their citizens on the one hand and suppress other types of behavior on the other. The study differentiates between both states and reveals how the rising national movements in Austria contributed to the progressive reformulation of the state’s ideas about recruiting elites, while in Prussia the recruitment criteria for elites were continually tied to the conservative values of property and social standing.

Hundreds of thousands of workers toiled in Bohemian factories over the course of World War I, and their lives were inescapably shaped by the conflict. This study reconstructs their collective experience through explorations of food, labor, gender, and protest to assemble a fascinating case study in twentieth century social history.

Podtitul: Válečná každodennost a politiky dělnické třídy v českých zemích 1914-1918 Jak proměnila první světová válka každodenní život statisíců dělníků v českých továrnách? Jaké nové významy dostávaly v prostředí akutního materiálního nedostatku základní aspekty lidského života, jako například kde, jak a co jíst nebo v jakých podmínkách a s kým pracovat? Jak proměnila totální válka organizovaný dělnický kolektiv? Kniha sleduje tyto a podobné otázky ve čtyřech základních sférách válečného dělnického života: ve sféře konzumace potravin, výkonu průmyslové práce, genderových vztahů a sociálních protestů, které se s postupující válkou stávaly čím dál více běžným koloritem většiny českých měst.

Medailony evropských světců a světic od 1. do 20. století.

Kniha se zabývá filosofickými kořeny tří základních způsobů politického rozhodování, rozhodování většinového, konsensuálního a konsociačního. Současně ukazuje jejich slabiny a rizika. Důraz je kladen na praktické problémy politiky, na konkrétní příklady. Rozebírá také hlavní novověké teorie zastupitelské demokracie na příkladech analýz J.S.Milla, R. Dahla, S. Huntingtona, J. Schumpetera a hlavně pak Arenda Lijpharta. V závěru jde o pokus vytvořit vlastní teorii dvou typů demokracie v dnešním světě, etablované demokracie odlišné od fragilních demokracií. V celé práci jde o pokus o rehabilitaci politické filosofie v jejím vztahu k dnešní politické praxi.

V druhé části třetího svazku dějin politického myšlení je podán filosoficko- historický výklad politického myšlení od americké revoluce po 1. světovou válku. Velká pozornost je věnována vzniku moderní republiky s demokratickou reprezentací, zrodu moderních ideologií a jednotlivým myslitelům (Tocqueville, Nietzsche, Weber), kteří byli doceněni až ve 20. století. Samostatné kapitoly jsou věnovány vývoji politického myšlení na přelomu 18. a 19. století v Německu a v 19. století v Rusku a v českých zemích.

Autor se v knize zamýšlí nad minulostí a současností Evropy a na jejich vzájemné součinnosti v historických souvislostech.

Vznik a vývoj islamistické ideologie je pochopení motivů islámského terorismu v širším historickém a politickém kontextu. Kniha je rozdělena do tří rozsáhlejších oddílů. V závěru práce autor vyslovuje hypotézu, že v současné době už se nejedná o jakési opakování studené války v nových podobách, ale o počínající konflikt mezi ruskou civilizací a civilizací západní, proti nimž stojí islamistické síly, které si uzurpují novou historickou roli ve vývoji islámské civilizace. (vznik a vývoj islamistické ideologie)

Co to znamenalo nazývat se během posledních zhruba sto padesáti let "Čechem"? Jak se obsahy "češství" proměňovaly během přináležitosti českých zemí k Rakousku-Uhersku, během meziválečné republiky i po ní? Jak se na různé obsahy "češství" dívala jiná etnika, která v Čechách žila? Jak prožívali svou národní identitu čeští emigranti? Na tyto otázky odpovídá deset autorů, kteří sledují nejrůznější obsahy moderní české identity jak v prostředí vrcholné politiky či filozoficko-historických debat, tak ale i na úrovni běžných lidí. Pozornosti se tak dostává diskusím o náplni moderní české identity mezi českými spisovateli před první světovou válkou, mezi českými politickými elitami starého rakouska i meziválečné republiky, ale i mezi sudetoněmeckými intelektuály, či v prostředí tisíců českých emigrantů, kteří během 19. a 20. století hojně opuštěli svou domovinu. Kniha tak poskytuje plastický obraz toho, jak se češi v moderní době identifikovali se svým národem i jak byla tato identifikace pozorována zvenčí.