Josef Wolf Reihenfolge der Bücher

Im Banater Grenzort Hatzfeld (rum. Jimbolia, serb. Zombolj, ung. Zsombolya) überlappen sich regional- und lokalspezifische Entwicklungsstränge. Das von Professor Reinhard Johler geleitete und multidisziplinär ausgerichtete Team des Tübinger Instituts für donauschwäbische Geschichte und Landeskunde fächert verschiedene Erzählungen des multikulturellen Marktfleckens mit kleinstädtischem Gepräge auf. Die fünf Beiträge thematisieren den schrittweisen bis abrupten Ordnungswandel vom Zeitalter der Ansiedlung des Ortes bis in die Gegenwart: Aufbau und die Einrichtung des Kolonistendorfs Hatzfeld im Jahr 1766, die neuzeitliche lokale Bevölkerungsentwicklung, die interethnischen Beziehungen der Bewohner sowie die staatlichen und ökonomischen Langzeitgeneratoren von ethnischer Diversität, der kulturelle Aufschwung der Kleinstadt und die Herausbildung ihrer Deutungseliten, den Grenzort als Ergebnis territorialer Veränderungen und vielfältiger Migrationsbewegungen. Der Band strebt eine doppelte, text- und bildbasierte Narration des Ordnungswandels auf lokaler und regionaler Ebene an.AutorenverzeichnisMathias Beer (Dr. habil.), Geschäftsführer und wissenschaftlicher Mitarbeiter am IdGL, Forschungsbereich Zeitgeschichte, Lehrbeauftragter an der Universität Tübingen und Visiting Professor an der Universität Sibiu. Forschungsschwerpunkte: Deutsche und südosteuropäische Geschichte der Neuzeit und Zeitgeschichte, Nationalstaat und Minderheitenfragen, Migration, Erinnerungskultur, Geschichte der GeschichtswissenschaftenFata, Márta (Dr. habil.), wissenschaftliche Mitarbeiterin am IdGL, Forschungsbereich Neuere Geschichte, apl. Prof. an der Universität Tübingen. Forschungsschwerpunkte: Historische Migrationsforschung, Transkulturelle Beziehungsgeschichte, KonfessionalisierungReinhard Johler (Prof. Dr.), Leiter des IdGL, Professor am und Direktor des Ludwig-Uhland-Instituts für Empirische Kulturwissenschaft, Universität Tübingen. Forschungsschwerpunkte: Diversität in der Habsburgermonarachie, Kulturprozesse in Europa, Volkskunden in Europa und der Erste WeltkriegKarl-Peter Krauss (Dr.), wissenschaftlicher Mitarbeiter am IdGL, Forschungsbereich Demographie/Sozialgeographie. Forschungsschwerpunkte: Historische Demographie, Historische Anthropologie, Migrationsgeschichte, SozialgeographieOlivia Spiridon (Dr.), wissenschaftliche Mitarbeiterin am IdGL, Forschungsbereich Literaturwissenschaft, Lehrbeauftragte an der Universität Tübingen. Forschungsschwerpunkte: Deutschsprachige Literaturen aus dem südöstlichen Europa, Migrationsliteratur, die Donau in Literatur und FilmJosef Wolf (Prof. h.c.), wissenschaftlicher Mitarbeiter am IdGL, Forschungsbereich Historische Siedlungsforschung. Forschungsschwerpunkte: Regionalgeschichte (Banat, Siebenbürgen), Siedlungs- und Kartographiegeschichte

Mit der „schönen, blauen Donau“ verbinden wir spätestens seit dem Walzer von Johann Strauß eine europäische Großlandschaft, deren Metropolen Wien und Budapest die politischen und kulturellen Zentren des Habsburgerreiches bildeten. Das war nicht immer so: Erst in den militärischen Auseinandersetzungen mit dem Osmanischen Reich wurden im 17./18. Jahrhundert weite Teile Südosteuropas für den Kaiser erobert. Kartografen brachten die neu erworbenen Territorien wie auch ihre Nachbargebiete ins Bild und erfanden neue Regionen, die bis heute unsere Vorstellungen vom Donauraum prägen. Das Landesarchiv Baden-Württemberg und das Institut für donauschwäbische Geschichte und Landeskunde (Tübingen) laden mit der internationalen Wanderausstellung und den Begleitpublikationen ein zu einer Reise in ein vielfach unbekanntes Europa.

Podtitul: od umění pravěkých šamanů po současné poznatky vědy o člověku Nástin dějin magického myšlení, které provází lidskou společnost od pravěku až do současnosti. Původně magie představovala nedílnou součást pravěkých náboženských představ a obřadů. Opírala se o víru ve schopnosti člověka ovlivňovat a působit prostřednictvím magických sil na jiné lidi, zvířata, přírodní jevy, duchy i bohy. Stala se součástí vlády i politiky. Její vznik bývá vysvětlován v souvislosti se vznikem náboženství. Magie se velmi úzce váže k šamanismu. Magickými základy se vyznačuje i naše město Praha. Dodnes přežívají v moderní společnosti některé magické praktiky a legendy, jejichž úroveň ovšem bývá velmi různorodá. Tato a další témata zpracoval český antropolog J. Wolf ve své knize věnované magii, zvláště pak přírodní (přirozené) - magii vyznačující se univerzálním charkterem, kterou nelze ztotožňovat s módními naukami a pseudomagickými směry či poznatky.

Antropologický průvodce kulturními dějinami lidstva shrnuje duchovní odkaz národů celého světa. Český antropolog J. Wolf se snaží postihnout vývoj lidstva, zachycený v materiální a duchovní kultuře národů celého světa od starověku do současnosti. Provází nás tedy kulturními dějinami lidstva, ukazuje významné kulturní hodnoty ve společnosti všech dob, duchovní odkaz jednotlivých národů. Kniha je napsána z pozice integrální antropologie a představuje vyvrcholení knižní trilogie o dějinách lidského rodu, jeho poznávání prostřednictvím antropologie. Navazuje tedy na tituly Antropologie pro každý den (2004) a Člověk a jeho pradějiny (2006) nakladatelství ARSCI. Informace jsou podávány formou souvislého textu, doplněného o mapky a schémata. Závěrečná kapitola zhodnocuje kulturní dějiny lidstva z hlediska budoucnosti. Vše doplňuje In tempore o profesoru Wolfovi, autorovi integrální antropologie.

Antropologický výklad geneze člověka zahrnuje vývoj lidského rodu od pravěku až do období rozvoje civilizace na prahu 21. století. Antropogeneze zprostředkovaná slovem i obrazem od samotných počátků světa až do současnosti. Kniha ukazuje a popisuje pravěké a prehistorické předky člověka, jejich psychosomatickou podobu, způsob života. Zachycuje vznik prvních kultur a civilizací, osidlování zeměkoule, zrod moderní civilizace a její budoucí perspektivy. Čtenáři jsou předloženy nové poznatky z oboru antropologie a prehistorie. Kniha Člověk a jeho pradějiny vyšla v uplynulých letech v 15 zemích světa v celkovém nákladu téměř jednoho milionu výtisků. V českém jazyce vychází poprvé ve zcela nové úpravě, doplněná o další aktuální údaje z pradějin a dějin lidstva.

Souhrn základních antropologických poznatků o biologických, kulturních a společenských specifikách člověka a o umění žít jako člověk. Kniha představuje antropologii jako mladý vědní obor, který se zabývá studiem člověka a poskytuje podklady pro umění žít. Nenalezneme zde nástin dějin antropologie či teoretické seznámení s tímto oborem, nejedná se ani o souvislý přehled vývoje člověka a lidské kultury. Čtenáři se předkládá široké spektrum nejrůznějších antropologických informací o biologických, kulturních a sociálních aspektech člověka: např. poznatky o anatomii člověka, symbolice čísel a barev, stručný nástin problematiky jazyka, ras, národností, otázka drog, ale také popis významu rodiny, postavení ženy ve společnosti či apelace na dodržování správné životosprávy. Velká pozornost je věnována budoucnosti lidstva, a tedy i umění žít (a stárnout). Antropologie je zde tedy představena na základě konkrétních poznatků, spjatých s praktickým životem.

Publikace obsahuje příspěvky kolektivu autorů hlásících se k odkazu tzv. integrální antropologie, t.j. ideového směru, který se v Čechách vytvořil v šedesátých letech 20. století pod záštitou Čs. sociologické společnosti při ČSAV. Záměrem autorů je představit v souhrnném díle integrální antropologii jako živý a inspirativní vědecký obor, který se věnuje jak integraci lidských znalostí o člověku, tak i integraci různých vědeckých oborů, jejichž předmětem zkoumání je člověk.

Podtitul: svět náboženství a duchovních směrů na konci milénia Publikace poskytuje informace o jednotlivých nových náboženských i duchovních směrech, které působí v České republice. Text publikace přináší stručný nástin vzniku a vývoje duchovního hnutí New Age a všímá si i dalších hnutí či směrů, které se k New Age hlásí, ať už oprávněně či nikoli. Informuje také o nových přírodních náboženstvích i moderních náboženstvích východního původu.