Richard Sťahel Bücher

Kniha je pokus o znázornění hlavních principů nové politické filosofie odpovídající parametrům antropocénu, tj. epoše, kdy negativní vliv člověka na přírodu dosáhl stupně, který převyšuje vliv geologických sil. Lidstvo se stalo dominantní silou ovlivňující všechny složky planetárního ekosystému (biosféru, hydrosféru, atmosféru, kryosféru, litosféru) a jeho činnost s sebou přináší problémy, které se dotýkají sociální a politické sféry. Úvod do environmentální politické filosofie tyto problémy znázorňuje, zkoumá jejich příčiny a jevovou formu a hledá možnosti jejich detailního porozumění. Kniha neformuluje levná populistická řešení ani neslouží jako politický program. Naopak, přináší filosofické analýzy ekologicky, sociologicky, politologicky a ekonomicky podmíněného materiálu s cílem dosáhnout komplexního poznání sociálně-politické situace antropocénu.

Kniha je filozofickou analýzou vybraných prúdov environmentálneho myslenia. Pozostáva zo štyroch kapitol, z ktorých každá prezentuje výsledok filozofického skúmania určitého prúdu v dejinách environmentálneho myslenia a prípadne aj jeho širších spoločenských dôsledkov.

Cílem knihy je identifikovat hlavní aspekty environmentální devastace a sociální destrukce a načrtnout možnosti jejich reflexe a východisek z těchto procesů. Publikace ukazuje, že 20. století bylo pro vývoj lidstva v mnohém přelomové. Bylo stoletím bezprecedentního rozvoje i destrukce, prudkého růstu lidské populace, její životní úrovně, ale i stoletím obrovského rozsahu masového vraždění, vykořisťování a devastace životního prostředí. Globalizace mnohé tyto procesy od konce 20. století ještě více urychlila a znásobila jejich dopady na celoplanetární sociální a životní prostředí. Zatímco většina analýz řeší sociální a ekologické otázky izolovaně, tato kniha originálním způsobem vysvětluje vzájemnou podmíněnost a provázanost procesů sociální destrukce a environmentální devastace. Je výsledkem spolupráce dvou významných autorů z České republiky a Slovenska.

Výber textov, ktoré prináša tento zborník, poukazuje na to, že chápanie vlastníctva, jeho vzťah k ponímaniu človeka a jeho slobody má množstvo podôb a to, čo sa súčasníkom na prvý pohľad javí ako ,,samozrejmné" alebo ,,prirodzené", je výsledkom stáročí intelektuálnych i spoločenských zápasov.

Výber textov, ktoré prináša tento zborník, poukazuje na to, že chápanie vlastníctva, jeho vzťah k ponímaniu človeka a jeho slobody má množstvo podôb a to, čo sa súčasníkom na prvý pohľad javí ako ,,samozrejmné" alebo ,,prirodzené", je výsledkom stáročí intelektuálnych i spoločenských zápasov.

Environmentálne myslenie sa konštituovalo v 20. storočí a zaznamenalo veľký rozmach predovšetkým v jeho druhej polovici. Vzniklo v rámci reflexie javov, ktoré sa v 60. rokoch minulého storočia začali označovať pojmom ekologickej a neskôr aj environmentálnej krízy. Zhoršovanie stavu životného prostredia upriamilo pozornosť humanitných a spoločenských vied na problematiku, ktorá bola dlho mimo centra ich záujmu, teda dovtedy nereflektované environmentálne predpoklady a aspekty ľudskej kultúry, civilizácie, morálky, práva, ale aj politickej, hospodárskej a sociálnej organizácie spoločnosti. Cieľom tejto práce je teda prispieť k objasneniu toho, aké významy pojem ekologickej či environmentálnej krízy nadobudol v environmentálnom myslení približne za polstoročie jeho používania a identifikovať, ktoré významové aspekty v ňom pretrvávajú z minulosti a ktoré sú nové, špecifické práve pre environmentálne myslenie, ktorého vznik je s pojmom krízy bezprostredne spojený.