Podtitul Hostince v Čechách, šenky na Valašsku a hospody ve Valašském Meziříčí. Dějiny pohostinství (respektive hospod) v českých zemích doplněné o historii známých valašských hospodských zařízení.
Kniha se zaměřuje na každodenní život lidí v Protektorátu Čechy a Morava, zejména na Valašsku, a je určena všem, kdo mají zájem o historická fakta z tohoto období. Vypráví příběhy obyčejných lidí žijících v neobyčejné době, kteří se snažili přežít ve zdraví, a zachycuje jejich starosti, radosti a neokázalá hrdinství. Zmiňuje se také o zrádcích a kolaborantech. Období od Mnichova po květnové osvobození je podrobně popsáno, přičemž se věnuje klíčovému vztahu mezi obyvatelstvem a německými okupanty. Kromě toho se chronologicky sledují události jako běžná kriminalita, velké požáry, tragické nehody a epizody z občanského života. Text je založen na archivních materiálech, kronikách, úředních dokumentech a dobovém tisku, přičemž většina informací je publikována poprvé. Odborná literatura slouží k zasazení regionálních informací do širšího historického kontextu. Kniha se dotýká i kontroverzních témat, jako je defétismus československé vlády, atentát na Heydricha, partyzáni, zločiny Rudé armády a odsun Sudetských Němců. Obsahuje také unikátní dobové fotografie, které doplňují vyprávění.
Kniha se zabývá zločiny a tresty na Valašskomeziříčsku od 16. století do roku 1939. Je rozdělena do dvou velkých oddílů. První je věnován období zhruba do začátku 19. století a vedle stručné historie Valašského Meziříčí se věnuje především městskému a hrdelnímu právu, jednotlivým druhům trestné činnosti, středověkému trestnímu řízení, smolným knihám, popravám atd. Druhá část publikace se věnuje především kriminalitě na Valašskomeziříčsku ve 20. a 30. letech minulého století.
Kniha se zaměřuje na valašské hostince od poloviny 19. století do roku 1948, kdy začalo jejich znárodňování a mnohé z nich zanikly. První třetina se věnuje hostincům v českých zemích, jejich středověkým počátkům, rozvoji a významu. Hostince druhé poloviny 19. století hrály klíčovou roli v emancipaci českého národa a měly zásadní kulturní a společenský přínos. Kapitola o hostincích ve Valašském Meziříčí, Vsetíně a Rožnově, kterou napsal významný valašský historik Ladislav Baletka, je založena na archivních materiálech, z nichž mnohé nebyly dosud zveřejněny. Každý hostinec je spojen s rodinami, které je provozovaly, a jejich příběhy. Publikace obsahuje unikátní, dosud nepublikované fotografie, zejména z Rožnova a Valašského Meziříčí, ale i z Vsetína, které budou pro většinu čtenářů neznámé. Kniha není určena pouze obyvatelům valašského regionu nebo milovníkům hospod; zajímavosti o zaniklém světě pohostinství a historii Valašska osloví každého, kdo má zájem o historii a literaturu faktu.
Sbírka krátkých satirických útvarů, které začaly vznikat někdy v roce 1995 a velká většina z nich byla postupně otiskována na stránkách různých periodik. Tři z nich byly také přihlášeny do mezinárodní literární soutěže (v roce 2000, 2001 a 2006) a pokaždé s úspěchem (jednou 1. místo, dvakrát čestné uznání + otištění ve sbírce nejlepších soutěžních příspěvků). Kniha je rozdělena do dvou částí. První, nazvaná Politický septik, je ryzí politickou satirou a mapuje naše politické prostředí od roku 1998 až do roku 2014. Jedná se o soubor fiktivních reportáží – je to mix pravdy, polopravdy, záměrného přehánění a čirého výmyslu, tvářícího se jako skutečnost. Všechny však spojuje jedno - reagují na skutečné události, především aféry našich předních politiků a podobné politické nehoráznosti. Druhá polovina knihy nazvaná Jiné podivuhodné historky je složena z podobných fiktivních reportáží (nikoliv už politických) a drobných satir, které by snad šlo zařadit i mezi drobné humorné povídky či fejetony. Tato část je doplněna kreslenými vtipy. (http://www.echovalasska.cz)
Kniha se zaměřuje na nástup komunismu v Československu od roku 1948 a popisuje události od roku 1945, přičemž klíčovým obdobím jsou roky 1948–1953. Tato léta byla charakterizována nesvobodou a útlakem, kdy se konaly zinscenované procesy, odpůrci režimu byli popravováni a perzekvováni. I když padesátá léta byla brutální, autor se rozhodl zaměřit na kratší období, přičemž rok 1953 slouží jako mezník, kdy zemřeli J. V. Stalin a K. Gottwald. Po jejich smrti se režim mírně uvolnil, avšak politické vězně a procesy s nepřáteli režimu pokračovaly. Publikace se soustředí na události ve Valašsku a jihovýchodní Moravě, navazující na předchozí knihu, a přehledně shrnuje klíčové události a zločiny spáchané komunisty v letech 1948–1953. Čtenář se dozví o politických procesech, odbojových skupinách, činnosti StB, kolektivizaci, boji proti církvi a podmínkách ve věznicích. Kniha rovněž poskytuje souhrn obětí režimního teroru v regionu. V kontextu současných událostí na Ukrajině je důležité si toto temné období připomínat, aby se předešlo opakování minulých chyb. Publikace je určena milovníkům historie, mladým čtenářům a těm, kteří zažili komunismus, ale i těm, kteří ho obhajují.