Radko Pytlík Reihenfolge der Bücher

První část obsahuje zasvěcený popis vzniku Osudů dobrého vojáka Švejka. V druhé části svazku nalezneme přehled čelních představitelů takzvané pražské bohémy.

Soubor Křížem krážem Evropou anebo Jak vznikl Švejk zahrnuje nejlepší cestopisné črty a fejetony mladého tuláka, jež málem upadly v zapomenutí. Jak vznikl Švejk je objevem literárního historika Radko Pytlíka, jenž věnoval celý svůj život objevování Haškova díla. Před lety upoutal pozornost veřejnosti (i cenzury) knihou Toulavé house (1970). Ve studii Křížem krážem Evropou podává přehled toulek Evropou, v eseji Zabráněná sebevražda objasňuje záhadný pokus o sebevraždu a poprvé objevuje vznikl Švejka v kabaretu Strany mírného pokroku v roce 1911! Nové objevy dokreslují humor Haškových dobrodružství ve Skelivce, v Samařš a v Bugulmě, jež křtily vznik Osudů dobrého vojáka Švejka.

Formou čtivých fejetonů autor připomíná jména a životy krajanů, kteří na sebe tím či oním způsobem upoutali pozornost. (Dana Medřická, Pepi Bican, architekt Pavel Janák, Franta Plánička, Rudolf Medek, ...).

Známý haškolog Radko Pytlík vzpomíná na letité schůzky s Bohumilem Hrabalem, jimž se říkalo "hospodská Sorbonna". Jeden z nejvzdělanějších evropských duchů vedl v hospodách debaty o umění, filozofii a literatuře a nastoloval zde otázky, jež jsou aktuální i dnes. Citáty z knihy: Svět je pořád tak krásný... Ne že by byl, ale já ho tak vidím... Ovanula nás pachuť imbecility... Co dělat, když dnes bez trhliny v mozku nelze žít... Po třech pivech idiot, po deseti pivech génius...

Haškův život sestavený z dokumentů, dopisů, literární i publicistické tvorby.

Texty dosud knižně nepublikované a autorsky ověřené. Průzkum českých časopisů a listů vycházejících v letech 1901-1922 po stránce Haškova autorství prováděli pouze tři badatelé: Břetislav Hůla, Radko Pytlík a Augustin Knesl.

V roce 1921, několik měsíců předtím, než Jaroslav Hašek začne psát Osudy dobrého vojáka Švejka, popisuje v cyklu Velitelem města Bugulmy své životní zkušenosti s revolučním Ruskem. Obdobným způsobem, jakým se ve svých povídkách vysmíval předválečné c. a k. monarchii, zachycuje bývalý rudý komisař bolševickou revoluci. Před čtenářem se tak odehrává úsměvný příběh, v němž v zapomenutém tatarském městečku Bugulmě vystupují sovětský velitel tverského revolučního pluku, opilec Jerochymov, a velitel města tovaryš Gašek. Skrze humor a nadsázku Hašek ukazuje jednak fanatismus revoluční doby, kdy se v nešťastném roce 1918 náhle vše "vymklo z kloubů", a jednak hloupost či prostou lidskou nejistotu nových vládců. Autobiografický cyklus je doplněn i o další Haškovy povídky z té doby.

Fejetony o Praze 7 připomínají známé osobnosti a také místa a významné architektonické objekty jednotlivých částí obvodu Prahy 7. Knížka obsahuje sedmdesát fejetonů, jejichž námětem je vždy nějaká část Prahy 7. Fejetony vyprávějí o českých osobnostech, které mají k této části Prahy určitý vztah, ať jsou to sportovci, výtvarní umělci nebo spisovatelé. Sám autor vidí Letnou jako doménu malířů a sportovců, proto v jeho vyprávěních vystupují hlavně oni. Kromě osobností jsou některá vyprávění věnována také zajímavým místům nebo objektům, např. Veletržnímu paláci, Malému Berlínu, divadlu Uranie. Některé fejetony jsou vzpomínkou na již neexistující místa (Ovenec) nebo na dřívější život v Praze 7 (vinařství, chov ovcí).

Soubor statí zabývajících se záhadami v životě vybraných českých i světových spisovatelů.