Gratis Versand in ganz Österreich
Bookbot

Josef Jiří Kolár

    Josef Jiří Kolár
    Sebrané romány Josefa Jiřího Kolára. 1. díl.
    Pražský Žid
    Básně Josefa Jiřího Kolara
    Staré a nové světy
    Pekla zplozenci
    Faust (Erster Teil)
    • Die Arbeit an seinem „Faust“ hat Goethe von den Anfängen des Urfaust im Jahre 1772 bis zur Vollendung des 2. Teiles ein Jahr vor seinem Tode sein Leben lang beschäftigt. Das Schicksal Fausts, der aus unersättlichem Wissensdrang einen Pakt mit dem Teufel schließt, wird zum Gegenstand eines metaphysischen Welthandels zwischen dem an die irrende, aber gute Menschheit glaubenden Gott-Vater und Mephistopheles, der Verkörperung des Bösen. In diesem Werk spiegeln sich alle Stufen von Goethes Entwicklung vom Sturm und Drang der Jugend über die Klassik der Reifezeit bis zum großartigen späten Stil Goethes wider. Das Hamburger Leseheft enthält neben dem ungekürzten Text (mit durchgängiger Verszählung) ein Nachwort, das in folgende Unterpunkte gegliedert ist: Der historische Faust - Die Volksbücher - Marlowes Tragödie und die Faustspiele in Deutschland - Zur Entstehungsgeschichte von Goethes Faustdichtung - Die Gretchentragödie - Zur Textgestaltung. Die 23 Seiten umfassenden ausführlichen Anmerkungen sind auf den Schulgebrauch ausgerichtet.

      Faust (Erster Teil)
    • Fantastický román z dob rudolfínských – magický adept, Vilém Kurcín, oběšenec, který za děsné noční bouře zázrakem obživl a unikl ze šibenice. Román byl poprvé uveřejněn v roce 1853 v časopisu Lumír. Doslov napsal Jaromír R. Typlt.

      Pekla zplozenci
    • Když se na počátku 19. století rodila novodobá česká společnost, nutně si musela klást i otázky o smyslu své existence, o svém původu a o cílech, k nimž směřuje. V situaci, v níž se nacházela, bez opory tradičních autorit, bez filozofů a myslitelů, nalézala odpovědi mimo jiné v beletristických textech svých spisovatelů. Trojice romantických novel, zahrnutých do tohoto svazku, hledá zdroje národní identity v dávné minulosti, v mytických osobnostech a činech, které rozhodovaly o podobě českého světa. Josef Linda vyhrotil v Záři nad pohanstvem střet Boleslava a Václava jako zápas mezi tradiční, pohanskou a moderní, křesťanskou orientací společnosti. Karel Sabina v Čechovi zobrazil formování národního vědomí na cestě mezi starou východní vlastí a novým domovem v Čechách. A Josef Jiří Kolár se ve fantastické vizi své Libuše v Americe pokusil oživit zestárlý národ jeho přenesením ještě dál na západ, do travnatých planin Nového světa. Erbovní postavy národní minulosti, svatý Václav, Čech a Libuše, tu tedy nejsou jen vzory – stávají se spíše protagonisty stálého boje mezi starým a novým, hrdiny věčného tázání a snahy o definici národa v proměňujícím se světě.

      Staré a nové světy