Josef Pekař Bücher

Sborník historických studií, článků a přednášek tvoří průřez dílem jedné z nejvýraznějších osobností české historiografie 1. pol. 20. stol.

Tento reprezentativní průřez dílem Josefa Pekaře (1870–1937), největšího českého moderního historika, má být zásadní pomůckou těm, kdo se chtějí v kostce seznámit s Pekařovým objektivním a čtivým výkladem českých dějin. Pekař přibližuje současnému čtenáři dávné dění velmi dramaticky a nešablonovitě, vždy však s ohledem na všechna zásadní fakta. Uvádí na pravou míru všechny zmatené zápasy o význam Bílé hory, Husa, Žižky, sv. Václava i Kristiána a vysvětluje periodizaci českých dějin především jako kulturní historii epoch – gotiky, renesance či baroka. Zdůrazňuje přitom nesourodost dobových kontextů, které není možné vřadit do jednotné národní ideologie. Přenášení těžko pochopitelných sporů a vášní ze vzdálených dob do současnosti národnímu životu škodí, přestože je paradoxně „smyslem dějin“ národní existence, jež je o tolik starší než národní stát.

Jedno ze základních děl české historiografie v novém aktualním uspořádání edici předního českého „pekařologa“ Martina Kučery. Svatý Václav? Hus? František Josef I.? Od které doby sedí Němci v naší vlasti? Mají dějiny Čechů smysl? „Znovu si uvědomujeme potřebu ještě jednou připomenout vícekrát vydaný výbor z historické publicistiky největšího českého historika první poloviny 20. století Josefa Pekaře, a to především s ohledem na úbytek vzdělanosti v této zemi a to nejen historické. Nejde přitom zdaleka o to, že Pekařovy poznatky jsou věčně platné, nebo že se Pekař nikdy nemýlil. Jedná se však o něco jiného, mnohem závažnějšího: o inspirativnost Pekařových přístupů v situaci krize podobné té dnešní.“, poznámka nakladatele.

Z doslovu Jiřího Raka: Dějiny naší říše byly napsány jako učebnice pro nejvyšší třídy středních škol Rakousko-Uherské a byly „schváleny výnosem C. K. ministerstva kultury a vyučování ze dne 9. dubna 1914“. Jedná se o pozoruhodně čtivou čítanku historie podunajské monarchie, zaměřenou na země Koruny české. Kniha ovšem nepokrývá jenom období, kdy Čechy byly součástí monarchie, ale celé období dějin od časů říše Římské až do roku 1914. Pekařovo pojetí dějin obsažené v této učebnici není ani dnes třeba příliš korigovat. Učebnice představuje hutný přehled dějin, který bychom v tomto rozsahu dnes těžko hledali. Pozoruhodná je i Pekařova vize dalšího vývoje habsburského soustátí, načrtnutá v závěru knihy. Lze jen litovat, že dějiny se krátce po vydání knihy ubíraly jiným směrem.

Nové vydání snad nejčtenější knihy české historie. Líčení osudů kosteckého panství a lidí od 16. do 18. století, doplněné o dosud nikdy nevydaný třetí díl. Bohatý ilustrační doprovod.

Výběr článků a přednášek (1916 - 1935) známého historika Josefa Pekaře. Úvod napsal, výbor uspořádal a k vydání připravil dr.Josef Hanzal, CSc. Vyd. 1. (v tomto souboru)

Kniha napsaná v roce 1895 a zásadně přepracovaná a rozšířená v roce třístého jubilea Valdštejnovy smrti (1934) je zajímavá a přitažlivá zejména ze dvou důvodů. Za prvé přináší jeden z možných pohledů na závěrečná léta Valdštejnova života. Pokus o "pravdivou" rekonstrukci příběhu Valdštejnových tajných vyjednávání je nad možnosti historiků, protože prameny, které máme k dispozici, nás nechávají tak říkajíc na holičkách; v takovém případě získává na důležitosti každá myšlenková konstrukce, která je vnitřně vyvážená a v níž fakta do sebe spolehlivě zapadají. Pekařova kniha takovou konstrukci nepochybně nabízí. A za druhé - jako i u jiných Pekařových spisů - je tato kniha velmi pěknou četbou. Proto má co říci i dnešním zájemcům o historii, jimž byla v podstatě nedostupná - její druhé vydání v roce 1934 bylo až dosud vydáním posledním. Nyní se tedy znovu dostává do rukou čtenářů, doplněná o rozsáhlou předmluvu Antonína Kostlána.