Reprezentativní průřez tvorbou moravského básníka vydaný u příležitosti 10. výročí úmrtí. Vedle nejkrásnějších básní vybraných z dvaadvaceti sbírek poezie najdete v knize řadu neznámých fotografií, vybranou korespondenci, kopie dokumentů a také původní příspěvky Antonína Přidala, Milana Kundery a Vladimíra Justla.
Kniha vychází ke 100. výročí narození básníka Oldřicha Mikuláška (1910–1985). Vedle reprezentativního průřezu jeho celoživotní básnickou tvorbou přináší faksimile dobové korespondence, fotografie, eseje, studie, rozhovory i básníkovy vlastní úvahy o poezii. Velkým přínos představuje výběr z Mikuláškovy vzájemné korespondence s Josefem Čapkem, Jindřichem Chalupeckým, Františkem Halasem, Františkem Hrubínem, Vladimírem Holanem, Josefem Kainarem a Jaroslavem Seifertem, cenné jsou i původní vzpomínky Milana Kundery, Vladimíra Justla, Jana Trefulky i generačně mladších Miroslava Huptycha a Josefa Souchopa, ale i čerstvého devadesátníka Ludvíka Kundery. Zařazeny jsou též zásadní studie Jindřicha Chalupeckého, Jiřího Opelíka, Milana Uhdeho, Jiřího Trávníčka a Františka Schildbergera. Texty provázejí chronologicky uspořádané fotografie zachycující básníka od dětských let až do posledního období jeho života. Knihu uzavírá životopisný doslov Zdeňka Drahoše.
Svazek obsahuje verše z let 1980-1982. V 5 odd. můžeme sledovat vrcholící etapu kruté jistoty zániku lidského života, jež je spojena s kulminací smyslového prožitku lásky i její hořce tesklivé ozvěny. Jsou to verše, v nichž se uzavírá drama, jedno z nejodvážnějších a nejvypjatějších v moderní české poezii.