Jan Drda Bücher

Kniha českých rozprávok. České rozprávky: O Matejovi a Magdalienke Dařbuján a Pandrhola (sfilmované) Zabudnutý čert (sfilmované) Český Honzo Koniec Skúpej Lehoty O princeznej Zorničke a lietajúcom ševcovi (sfilmované) Ako princezná Rozmajrínka hádala Vodník v pivovare O hlúpej haviarke Zlaté papradie (sfilmované) Ako Kubo parohatú princeznú liečil Ako šiel Honzo do Leňochie

Jedinečné, skutečně české pohádky, vyprávěné osobitým jazykem, bezesporu patří do zlatého fondu literatury pro děti.

Martin Kabát se vracel z vojny, když ho přepadl loupežník Sarka-Farka. Martin se ho nebál a to ho zachránilo. Čert zavedl Martina k Čertovskému mlýnu, kde měl v kartách prohrát duši. Lucius se snažil marně přimět k hříchu poustevníka Scholastika. Duši upsala čertu za ženicha princezna Dišperanda a její služebná Káča. Martin se rozhodl divky zachránit. Odnesl z pekla úpisy. Zachránil svým odpuštěním loupežníka Sarku z lože vyvrhelova. Martin obdržel 3 přání za statečnost. Loupežník bude pracovat ve mlýně, poustevník měl také pracovat ve mlýně, nakonec si přál fajfku tabáku. Od Káči už Martinovi nikdo nepomohl a on si ji musel vzít za ženu.

Sbírka povídek pohádek a pověstí ze starých časů z okolí městečka Rukapáně

V obyvatelích městečka Rukapáně Drda zachycuje svérázné lidové postavy a vyjadřuje životní pocity několika rozdílných vrstev žijících v pokoji i svárech na kousku půdy v podobě dlaně s pěti výběžky, od jejich činů až k mluvě, při vší drsnosti a lidovosti poetických tvarů. Zachycuje pýchhu a furiantství sedláků, omezenou samolibost počestných měšťáčků, obchodníčků a řemeslníčků, drsnost vorařů a chlapství havířů.

Vyprávění starého hastrmana o tom, jak se za mlada vydal do světa a našel si svou nevěstu. 2. vydání

Sbírka fejetonů Jana Drdy vyšla dosud dvakrát. poprvé v roce 1943 a podruhé bez textových změn v roce 1944. Text třetího se dostává do rukou čtenářů v dnešní přepracovaném vydání po více než sedmdesáti letech. Do knihy byl začleněn i text ,,Má vlast" - emotivní výpověď o koncertu spojených orchestrů České filharmonie a Českého rozhlasu řízených Václavem Talichem v Národním divadle 2. května 1939, kter vyšel v Lidových novinách o dva dny později. V knižním vydání fejetonů v roce 1943 a 1944 se již ale objevit nesměl.

Soudničky 1939 - 1940. Slavnou rubriku soudniček v Lidových novinách převzal na čas Jan Drda po Karlu Poláčkovi- když ten se nejprve obával chodit k soudu, pak už jako žid nesměl zůstat ani v redakci. Z dnešních novin soudničky vymizely- až při přečtení Drdova souboru napadne čtenáře, jaká je to škoda. Drobné vtipné črty, připomínající Čapkovy "kapesní" povídky, jenže ze skutečného života, z jednání konkrétního pražského soudu konkrétního dne. Inu, hříšní lidé z města pražského a jejich osudy, půvabné i nostalgií jiného času, kdy jako by se žilo pomaleji a mírněji, kradlo, mordovalo a podvádělo nějak laskavěji a lidštěji.

Němá barikáda je povídkový soubor spisovatele Jana Drdy z roku 1946.Jedná se o první prozaické ztvárnění událostí 2. světové války (včetně heydrichiády, Pražského květnového povstání a osvobození) v české literatuře. Patří k Drdovým nejpopulárnějším dílům.Soubor je uvozen citátem z Halasovy básně Zpěv úzkosti.Povídkový soubor byl použit jako předloha ke stejnojmennému filmu režiséra Otakara Vávry, jenž měl premiéru v roce 1949. Děj ústřední povídky Pancéřová pěst a filmu Němá barikáda se z části odehrává na Trojském mostě vedoucím z pražských Holešovic do Troje, tedy na místě kde ona barikáda byla fakticky postavena a který byl na počest obránců mostu po válce pojmenován jako most Barikádníků.

Povídka s názvem Vyšší princip vypráví o studentech z gymnázia, kteří byli za svůj názor(souhlas s atentátem na Heydricha) popraveni. Jedná se o studenty Ryšánka, Moučku a Havelku. Velkou roli taky sehrál jejich profesor přezdívaný " Vyšší princip ".

Obrana Trojského mostu v květnových dnech roku 1945 a boj o jeho tři barikády je osou napínavého vyprávění o hrdinných obráncích, mezi nimiž hlavní pozornost upoutává proletářský chlapec Pepík Hošek a polská partyzánka Halina. Vydáno k 15. výročí osvobození Československa. Druhévydání.

Jedná se o první prozaické ztvárnění událostí 2. světové války (včetně heydrichiády, Pražského květnového povstání a osvobození) v české literatuře. Patří k Drdovým nejpopulárnějším dílům.

Nemanželský sirotek Petr - Incertus - Sedmilhář, neustále pátrající po svém neznámém otci, pozbývá duševní rovnováhy až upadá do světa fantastických představ.

Psychologický román zaměřený na vylíčení rozumového a citového zrání mladého člověka. *** Knihovna Lidových novin ; roč. VI., sv. 2

„O odvážném Honzovi, který navzdory zlé princezně i drakovi Bucifalovi získá lásku hodné Markýtky.“ Na námět Jana Drdy a Zdeňka Trošky a podle scénáře Zdeňka Trošky napsal Pavel Vrána. Ilustrace: fotografie ze stejnojmenného filmu.

Sborník hornických povídek a reportáží určený mládeži: Všem chlapcům a děvčatům naší země, kteří se rozhodli stát se havíři, chce kniha ukázat, jaké boje a strádání musili v uplynulém půlstoletí naši horníci podstoupit, než jejich věc zvítězila.

O Krásné Tortize, sovět. kolchozu, nechá autor vyprávět – jako vůbec často v této knize – hrdinu povídky, českého zemědělce, který se už v květnu 1945 prostřednictvím rudoarmějce-kolchozníka seznámil s prací sovět. soudruhů a podle jejich vzoru (zejména po návštěvě SSSR) pomáhábudovat vzorné JZD. „Radostné setkání“ navazuja na pov. „Vyšší princip“, známou z Němé barikády (a uveřejněnou i v této knize). Vypráví, jak na profesora nazývaného Vyšší princip, zapůsobilo zatčení jeho žáků nacist. okupanty i později styk se sovět. partyzány. Dříve isolovaný profesor se soudružsky sbližuje s lidem a jako přesvědčený marxista se stává po válce členem KSČ. „Hrdinou“ pov. „Politik“ je předůnorový ministr reakcionář, jehož „politiku“ odkryl v únoru pracující lid. V pov. „Polévka matky Krovozové“ ukazuje Drda hrdinství chudých beskydských horalů, kteří se za války zříkali posledního, aby pomohli partyzánům. Rudý prapor, symbol dělnické krve, prolité v bojích s kapitalisty, je vlastním hrdinou povídky „Choura praporečník“. Ilegální činnost bezejmenných hrdinů i jejich politické uvědomování zachytil autor v povídkách „Andělé pana Hromka“ a „Dařbuján a pidimužíci“. O životě naší pohraniční stráže, bránící mír své země proti diversantům zrádcům a špionům vyprávějí dvě posl. pov., „Svědek dějin“ a „Prapor“.

Devět příběhů o lásce, z nichž každý vypráví jiný český beletrista.

Komedie o osmi obrazech. Pohádková komedie o počlověčeném čertu, který začal pracovat a naučil se mít rád prosté a dobré obyvatele chudé vesničky. S jeho pomocí odhalí lidé arciďábla vydávajícího se za faráře a snažícího se svádět je k hříchu pomocí vědecké psychologie.

Kniha obsahuje více než 100 českých lidových hádanek. Pokud neuhodnete - nevadí, u každé hádanky je řešení.

Autor se znovu vrací ve své hře k Pražskému květnovému povstání. Těžiště jeho hry tentokrát není v zachycení vzrušujících událostí, nýbrž v zobrazení duševních pochodů hrdinů rozličného společenského postavení a v postupném odhalování jejich pravých tváří i růstu k velikosti, jak si je vynucuje revoluční dění památných dní.

Poutavé reportáže z autorovy cesty po Chile a Brazilii, otiskované na počátku roku na stránkách Literárních novin, vycházejí knižně, doplněné a doprovázené fotografiemi a kresbami. Autor živě vnímá všechnykrásyjihoamericképřírody,ale nezavírá oči před tvrdou sociální skutečnostív zemích, kde vládne ještě nespravedlivý sociální řád. Formou srdečné a vtipné causerie, bystrého popisu i vzrušeného líčení přírodních krás a lidské bídyvytváříDrdarealistický obrazexotických zemí i života jejich obyvatel, neuvěřitelně strádajících, ale zároveň smělých, nadaných a tvrdě bojujících za svá práva. Řadu stránek věnuje setkání s Pablem Nerudou, vynikajícím chilskýmbásníkem, isjinýmí představiteliLatinské Ameriky, umělci, spisovateli a vědci. Neméně si však všímá i folkloru brazilského a chilského lidu, a jeho kultury, která dosahuje ve srovnání s nízkou hmotnou úrovní neobyčejně vysokéhostupně.

Tři pohádky (Posvícení v Tramtárii, Sláva a pád Matesa Přespolňáka, O třech králích, jak panovali jeden za druhým, a o princeznách Pyšnilce, Fintilce a Brebentilce, jak na ně Modroočka pěkně vyzrála), poslední autorovo dílo, které se vhodně řadí k jeho populárním Hrátkám s čertem. Tři příběhy, rozvíjené na pozadí české pohádkové tradice a známé kocourkovské tématiky, zavádějí do třech různých království a jsou většinou motivovány neschopnou vládou starého krále a úspěšnější, demokratičtější či rozumnější vládou jeho královského syna nebo nástupce. Dílo plné pohody, jadrného veselí i moudrosti je napsáno mistrovským jazykem, v němž dospělého čtenáře zaujme řada úsměvných novotvarů.

Rukapáň (autorova rodná Příbram) tj. "městečko na dlani", rozvíjí se před čtenářem v krátkých záběrech ze života rukapáňských občanů, starosty Buzka, městských radních, starých selských rodů, havířské čtvrti, vorařů, až po obecního blázna Pudese. Jasná, téměř legendová nit vyprávění se střídá se smutnou - výbuch na dole Anna Marie, smrt starosty, tragický konec bláznův a j., - avšak humorně opět nasazuje v episodách o Matěji Řezáčovi, havíři, pytláku a nevídaném střelci, a jasně vyznívá v idylce lásky dvou věrných milenců, Václava Tratince a chudé dřevařské dcerky Ančky Karasové. - Jako těžký úder přeruší klidný život Rukapáně a zakončuje děj knihy prohlášení války r. 1914 s prvními odvody.

Devět příběhů o lásce, které napsali: První Jan Drda, druhý František Kubka, třetí Jaromír John, čtvrtý Jaroslav Havlíček, pátý Zdeněk Němeček, šestý Jiří Mařánek, sedmý Jan Weiss, osmý Eduard Bass a devátý Josef Kopta.Knihu uspořádal Josef Kopta, který také napsal ústřední příběh s jeho vstupem, spojovacími mezihrami a vyzněním. První vydání z roku 1941 bylo nacistickými úřady okleštěné. Josef Kopta měl zákaz publikační činnosti a teprve v druhé vydání mohl být uveden jako pořadatel knihy. Jan Weiss, s nímž bylo v původním plánu počítáno, mohl svou povídku napsat teprve po válce. O peripetiích vzniku knihy napsal v doslovu Josef Šup.

Nemanželský sirotek Petr - Incertus - Sedmilhář, neustále pátrající po svém neznámém otci, pozbývá duševní rovnováhy až upadá do světa fantastických představ.

Pro příznivce nakladatelství František Borový vydáno jako soukromý, neprodejný tisk k novému roku 1940. Povídka z chystané knihy autora.