Kniha pohádek, které autorka psala pro proletářské děti, vypráví o boji proti zlým, panovačným lidem, o ceně poctivé práce, o osudu chudých lovců perel, o Palečkově hrdinství, o hastroši a víle, o zázračné jehle chudé švadleny a j.
Helena Malířová Bücher







1793
oder die Verschwörung in der Provinz Vendée
Hugos historischer Roman handelt vom Aufstand der Vendée des Jahres 1793 in Frankreich. Gekonnt erzählt der Meisterautor eine Geschichte zwischen Abenteuern eines Bataillons Regierungstruppen auf See, den Geschehnissen im revolutionären Paris und den blutigen Scharmützeln in der Vendée. Analog zu Sir Walter Scott mischt Hugo dabei geschichtliche Ereignisse mit einem Schuss Fiktion.
Spisovatelčin poslední román, který je vyjádřením jejího životního zaujetí pro divadlo a ve kterém divadlo učinila hlavním předmětem děje. V časovém úseku od napoleonských válek po 20. léta 20. století, ve zkratkovém vypsání osudů českého loutkáře Matěje Kopeckého, pařížskýchpierotů Jana Dvořáka-Debureaua a jeho syna Karla a na osudech členů jejich rodin v Praze i v Paříži zachycuje vývoj všech forem divadelního umění a všech typů herectví na všech světových scénách v tomto období. Líčí opovrhované společenské postavení českých ochotníků, "herců z libosti" a jejich zásluhy o české divadlo, zaznamenává počátky kinematografie a dotýká se sociálních úkazů doby na tomto poli: postavení slepých hudebníků, štvaní za rolemi, intriky, zápasů s dluhy, a podává obraz celé někdy kletby, ve kterou tehdejší společenský řád dovedl proměnit hercovu práci. Náplň románu pak vyústí do postavy mladé herečky Marušky-Marioly, pravnučky Kopeckého, která - nespokojena s formami, které divadlu dává buržoasie - se stává filmovou herečkou, domnívajíc se, stejně jako její generace, že film je záchranou divadelního umění a vytváří tak další jednání. Páté vydání K vydání připravil a předmluvu napsal Zdeněk Eis, doslov Marie Majerová.
Dílo konfrontuje příslušníka bohémské generace z konce 19. století básníka Kováře s třemi různými typy žen; se sestřenicí Růženou, která nalezla štěstí v tichém, klidném rodinném prostředí, a prudké okouzlení Kovářem ji dovádí k sebevraždě; s intelektuálně rovnocenou partnerkou Zuzanou a s mladičkou Jarmilkou, která chtěla pomstít smrt své sestry. Malířová popisuje citové vztahy, spokojuje se s vnější charakteristikou, motivy jednání jen naznačuje; její hlavní pozornost je soustředěná na pestrý sled scén, výjevů a stručné vyznačení děje.
Román má nesporně autobiografický základ a ani autorka v něm neskrývá, že osudy Evy Nygrýnové jsou jejími vlastními osudy. Každá z deseti kapitol je soustředěna k jednomu okruhu událostí, jež výrazně poznamenaly podobu hrdinčina života.



