O fyzice a fyzicích. V osmi kapitolách autoři popisují zrození moderní fyziky. Kniha obsahuje galerii fyziků a seznam nositelů Nobelovy ceny za fyziku do roku 1973.
Zdeněk Pinc Bücher







Jedná se o žánr "životopisné zpovědi"; text tvoří rozhovory se Zdeňkem Pincem, které s ním vedli Lucie Černá, Jan Kašpar a Jan Stern na různá témata jeho života (handicap, zvířata, cikáni, studium v 60. letech na vysokých školách v Praze, ptáci, rodina, normalizace a "náhradní zaměstnání", založení IZV a FHS UK a další). Součástí knihy jsou fotografie Miroslava Zajíce, Pavla Štechy, Jaromíra Čejky, Libuše Jarcovjákové, Laco Mravce, Heinze Telschowa, Johanny Střížkové a z rodinného archivu Zdeňka Pince.
Knížek o etice vychází dnes hodně, ve světě i u nás. Většinou se však opírají jen o kantovský postulát rovnosti a jeho "kategorický imperativ". Eseje a články, shromážděné v této knížce, se snaží hledat jiná východiska etické myšlení a zakotvit je v samé kulturně-biologické povaze člověka. Jak se s otázkou občanské etiky vyrovnávaly antické společnosti? Jaký je vztah mezi etologií a etikou? Mezi mravem, morálkou a "hledáním nejlepšího života"? Mezi právy a povinnostmi? Mezi svobodou a dodržováním pravidel?
Demokracie a ústavnost
- 302 Seiten
- 11 Lesestunden
Počítat do 5ti
- 239 Seiten
- 9 Lesestunden
Knížka Pincových esejů. Výkaz jeho myšlení napříč významnými změnami.
Rozprava o morálním náboženství, Příspěvek k provádění programem péče o duši
- 168 Seiten
- 6 Lesestunden
Esej pohybující se na rozhraní filosofie, religionistiky a kulturní antropologie, v níž autor systematicky rozvíjí pojem morálního náboženství jako zvláštní duchovní orientace. Inspiraci čerpá především z Jana Patočky a Platónovy Ústavy, jejichž koncepce „péče o duši“ a ideály morálního řádu jsou v textu znovu interpretovány. Autor v textu vymezuje morální náboženství vůči klasickým náboženským tradicím a ukazuje jeho přínos pro humanitní vzdělávání a etickou reflexi. Esej je bohatá na historické exkursy a zároveň nabízí precizní jazykově-filosofické rozbory pojmů mravnosti, morálky a etiky. Kromě jiného se zaobírá Platónovou filosofií, zejména interpretací dialogu Ústava, Sókratovou ironií a žánrem utopie a dystopie. Rozprava rovněž uvádí širší filosoficko-historický kontext, v němž autor porovnává platónskou ontologickou etiku s aristotelskou etikou.

