Adolf Wenig Reihenfolge der Bücher (Chronologisch)

Osm klasických pohádek od známých českých sběratelů lidové slovesnosti je přizpůsobeno čtenářským dovednostem, od začínajících čtenářů až po dospělé. Délka textů a velikost písma jsou upraveny pro potřeby čtenáře. Ten zde najde známé příběhy o kůzlátkách, Jeníčkovi a Mařence nebo o Palečkovi. Na závěr krátké medailonky autorů.

Pokračování oblíbených příběhů o svatojánských broučcích, které s oblibou čte již několik generací. Broučci už leží v postýlce a bedlivě naslouchají tatínkovým pohádkám na dobrou noc. Během svých večerních výletů se tatínek nachomýtl k nejedné úsměvné a roztomile bláznivé příhodě, a tak se dozvídáme třeba, jak se žáby koupaly ve smetaně, jak se špačci urazili, co si povídal osel s rybami, jak se Honza lekl, když potkal veverku, anebo jak to vypadá, když se za člověkem rozběhne štěstí…

Pověsti, báje a báchorky ze všech koutů Čech, které jsou jedinečným dokladem slovesné tvořivosti našeho lidu. Spisovatel, libretista a sběratel pověstí Adolf Wenig zaznamenal podle ústního podání a kronikářských zápisů různé pověsti, báje a báchorky ze všech koutů naší vlasti. Titulní pověst O Žižkově stole se váže k přírodní památce, která měla být údajně místem odpočinku slavného vojevůdce.

Adolf Wenig, český sběratel pohádek, libretista a autor dětské literatury zaznamenal podle ústního podání a kronikářských zápisů různé pověsti, báje a báchorky ze všech koutů naší vlasti. Další svazek Wenigových pověstí, které letos znovu vydává naše nakladatelství, obsahuje pověsti z naší historie, jako je například hned titulní pověst O dívčí válce.

Příběhy barona Prášila, který byl všude, kde se dělo něco důležitého, se ke čtenářům dostávaly v různých podobách od 18. století. Pro českého čtenáře příhody známého mluvky a dobrodruha mistrně zpracoval Adolf Wenig. Neúnavný cestovatel nás zavede do různých koutů světa, budeme putovat po souši, moři a dokonce i pod zem s ním zavítáme. Neuvěřitelné příběhy dotvářejí ilustrace Artuše Schneidra. Dobrodružství uvedené neopakovatelnou češtinou Wenigovou nestárne a i dnes pobaví čtenáře všech generací.

Třiadvacet legend a pověstí, které zaznamenávají příběhy vztahující se k českým šlechtickým erbům.

Reedice příběhů z dob, kdy Praha byla ještě mladá.

Příhody dvou malých chlapců, kteří jsou po narození sestřičky poslání k tetě, jež má o výchově své představy.

Roztomilá knížka o dvou dětech a jejich objevování světa.

Kniha, vycházející v roce stého výročí autorova narození, zahrnuje příhody zvířátek, která odešla z domova do světa, a loupežníků, kteří zůstávali v lesní chalupě, dále příběhy, jež si vypravovala zvířátka (O hloupé ženě, Proč pes na kočku vrčí a proč kočka myši hubí, Kterak kočka a myš společně hospodařily), a příběhy, jež si povídali loupežníci (O sedlákovi, o zlodějích a o chytrém chalupníkovi, Kterak poustevníka o kozu ošidili, Kterak ve Zlámané Lhotě pytlačili, O líném Martinovi a jeho ženě Markytě, O tom, který dělal zkoušku na zloděje).

„Kommet und höret die Sagen aus alter Zeit.“ So beginnt das Buch, das vom weisen Herzog Tschech, dem Urvater des Tschechenvolkes, erzählt. Es berichtet von der Fürstin Libuša, die, erfüllt von Sehergeist, das stolze Prag erblickte, als dort nur undurchdringliche Urwälder standen. In jenen Tagen lebten auch kriegerische Maiden in Böhmen, deren Mut und List in den Sagen lebendig werden. Das Schicksal des tapferen Ritters Dalibor, der im Kerker auf seiner Geige spielte und die Menschen verzauberte, ist besonders erschütternd. Er und andere wurden hingerichtet, weil sie das Unrecht, das ihnen und den Bauern angetan wurde, rächen wollten. Die Sagen erzählen von vielen Abenteuern in altem Prag, wie dem Bau des St.-Veits-Domes und den seltsamen Erlebnissen eines Studenten im Haus des Dr. Faust. Auch die Streiche des Zauberers Žito, der die fetten Schweine eines geizigen Bäckers verwandelte, sind Teil dieser Geschichten. Geheimnisvolle Prophezeihungen über die Zukunft des Tschechenvolkes runden die Erzählungen ab. Diese alten Sagen wurden von Alois Jirásek, einem bedeutenden tschechischen Schriftsteller und Historiker, überliefert. Er lebte von 1851 bis 1930 und ist bekannt für seine Romane, doch sein volkstümlichstes Werk sind die „Böhmens alten Sagen“, die nun nach Jahrzehnten wieder in einer deutschen Ausgabe vorliegen.

Kniha vypráví o dobrodružství čerta, jeho kamarádech a nepřátelích. Jedna kapitola končí větou: " Věru já jsem starý čert a zlý, ale ty jsi bábo ještě horší." Potom jí dal pitlíček až se jí v očích zajiskřilo a zmizel. Tak se bába čerta zbavila a měla půdu plnou peněz. Dobře se jí dařilo, ale znamení od čertových drápů ji zůstalo ve tváři nadosmrti.

Staré pověsti pražského hradu, památky minulých dob, dějinné příběhy.

Dívčí příběh, jenž před vámi začíná, jako by ožil ze stránek starorůžového památníku. Vstupujeme s Márinkou do doby nám všem známé Babičky, ale i sto let nazpět je kupodivu stejná ta touha dívčího srdce po čistém a zářivém světě bezpečí a nezraněného citu. Šťastná prvnídoba dětství na venkovském zámku, putování českým krajem i starou Prahou dnes již neznámou, přátelství s Johankou Rottovou, z níž vyrostla česká spisovatelka Karolina Světlá, tajemství, dobré skutky a drobná dobrodružství, to všechno klene křehký řetěz osudu, který upoutá především svou důvěrnou notou. Nechybí však ani struna vážná a hluboká, motiv ztráty, kdy je třeba pomoci mamince ve starostech o opuštěnou rodinu. Márinka má na vybranou, zda žít v přepychu u bohatých příbuzných, nebo ve stísněných poměrech rodiny bez otce, ale volba je dočista jasná v maminčině náruči.

Příroda a lid, památky, umění, pověsti a dějinné příběhy.

Humorný lyrický příběh stárnoucího novináře, který zavítá do poklidného městečka na jakémsi opuštěném ostrově a prožívá zde idylu přátelství s místními občany a idylu lásky s místní kráskou. Je to život jakýchsi příslovečných starých zlatých časů, nerušený civilizačními vymoženostmi, jako je např. film, život, v němž je dost místa na poezii, na starou hudbu, na anekdoty a historky o strašidlech. První vydání románu vyšlo v r. 1940, toto vydání je přepracované a je pojato z hlediska dnešního poválečného člověka.

Dívčí román o patnáctileté Jaroslavě Havlové, která ráda kreslí. Po základní škole se učí švadlenou, a i když má zpočátku obavy, že to pro ni není to pravé, postupně poznává kouzlo módního návrhářství a později i lásku.

Václav Vratislav z Mitrovic, o němž vypravuje tato kniha, je osoba skutečná. Byl také jako komorní pachole přidělen vyslanci rakouskému, ubírajícímu se do Cařihradu (tehdejší Konstantinopole) ke dvoru sultána tureckého a zažil po cestě a zvláště v Cařihradě příhody, z nichž mnohé v knize této jsou vypsány. [z Doslovu 1934]

známé i méně známé pověsti sebrané A. Wenigem za doby jeho kantorování

Adolf Wenig, autor dětské literatury a operních libret, byl také plodným sběratelem pověstí. Další jeho sbírka pověstí, kterou vydává nakladatelství Omega, je zaměřená na moravskoslezský region. Čtenář se dozví o historii kraje a místních jmen a také o nadpřirozených bytostech, které se zde podle pověstí vyskytují.

Spisovatel Adolf Wenig, významný český autor pohádek a sběratel pověstí, sepsal soubor třiceti medailonů významných osobností českých dějin. Tito slavní muži podle slov autora „Svým životem a svými činy postavili pomník v srdcích potomstva, ať už bojovali mečem, nebo byl jejich zbraní jejich duch.“ V knize najdeme Svatého Václava, Karla IV., Jana Husa, J. A. Komenského, K. H. Borovského, F. Palackého, J. K. Tyla a mnoho dalších.

Podivuhodné příhody barona Prášila na zemi, na vodě a ve vzduchu znovu vypravuje Adolf Wenig, který příhody z původně německého prostředí "přemístil" do Čech, aby tak navodil důvěrnější vztah čtenářů k hrdinovi.

Pokračování oblíbených příběhů o svatojánských broučcích, které s oblibou čte již několik generací. Broučci už leží v postýlce a bedlivě naslouchají tatínkovým pohádkám na dobrou noc. Během svých večerních výletů se tatínek nachomýtl k nejedné úsměvné a roztomile bláznivépříhodě, a tak se dozvídáme třeba, jak sežáby koupaly ve smetaně, jak se špačci urazili, co si povídal osel s rybami, jak se Honza lekl, když potkal veverku, anebo jak to vypadá, když se za člověkem rozběhne štěstí…

Spisovatel Adolf Wenig sesbíral pověsti a zkazky zaznamenávající významné i drobné příhody ze staré Prahy, z nichž některé vycházejí ze skutečných historických událostí, jiné jsou dílem fantazie. Tyto pověsti roztřídil do šesti oddílů podle jejich dějiště, nejstarších pražských čtvrtí.

Blízko Vlašimi se nachází legendami opředený vrch Blaník. Podle mnoha pověstí v jeho nitru spí vojsko bájných bojovníků, kteří se probudí a vyjedou ve chvíli, kdy českému národu bude nejhůře. A v jejich čele bude cválat na bujném oři svatý Václav, patron země Tuto legendu slyšel asi každý. Ale krásných příběhů a bájí, které jsou spojené s Blaníkem je mnohem více. Posbíral je výtečný český historik Adolf Wenig a ještě k nim přidal několik pověstí o udatnosti českých vojsk v dobách husitských.

příběhy z městečka, které jako by bylo trochu i u nás doma

Večerní motýli: pohádky, příběhy a vzpomínky.

This popular book is published as part of the Adapted Czech Prose series for students of Czech as a foreign language. It presents a brief portrait of Jan Neruda, six of his adapted tales and brief details of the house signs of old Prague. Also included is a set of grammatical and lexical exercises for each text, a Czech-English-German-Russian Glossary and a key to the exercises.

Broučky, jediné umělecké literární dílo Jana Karafiáta (1846–1929), potkaly nejednoduché osudy. Roku 1876 anonymně vyšel skromný, neilustrovaný svazek – tehdy s názvem Broučci pro malé i velké děti – a zapadl vcelku bez povšimnutí. Až teprve po sedmnácti letech knížku objevil a zpopularizoval novinář Gustav Jaroš, který ji označil jako „snad nejkrásnější květ naší české literatury dětské“ a jejího autora nazval „českým Andersenem“. Poetická obraznost Broučků, citlivý přírodní lyrismus a ušlechtilý humanismus si dále uchovávají nepomíjející platnost. I jazykově, svým jadrným básnickým slohem šťastně spojujícím hovorovost lidové řeči s vytříbenými biblismy, je dílo Jana Karafiáta pozoruhodné. Čtenářsky i posluchačsky stále přitažlivé zůstávají postavičky malých hrdinů, broučků a berušek, které při všech svých světlých stránkách nejsou zbaveny pravdivých lidských vlastností. Spolehlivým průvodcem Broučků jsou ilustrace národního umělce Jiřího Trnky, které přes časový odstup od svého vzniku na počátku čtyřicátých let nic nepozbyly ze svého půvabu.

Výbor z básní Svatopluka Čecha, Šumařovo dítě, Skřivánek, Pohádka, Dědeček a babička, Na Bezdězi, Žižka, Husita na Baltu, Král a šašek, Vstup k „Václavu z Michalovic“, V kovárně, Písně sekáčů, Hrdina budoucnosti a Vánoční, nás vede k seznámení s básníkovým dílem. Nahlížíme do světa vidin a snů s barvitými popisy přírodních jevů, období husitských válek i doby pobělohorské. Není opomenuta ani sociální poezie a ideál křesťanské lásky.

Kniha obsahuje následující pověsti: O doktoru Kytlovi, O stříbrné rybě U Myslíků, Rabbi Lev Ben Bezalel, O pokladě v domě Sixtů, U Tří divých, Kterak havrani rytířovu smrt zavinili, O Faustově domě, O věži Neklance na Vyšehradě, O rytíři templářském, O prameni svatého Václava, Kníže Boleslav druhý a medvěd, Kterak čert kuchařem byl v Emauzích, O železném muži v Platnéřské ulici, Kterak bylo založeno pražské posvícení.

V novější jazykové úpravě stručnou, výstižnou formou vyprávějí bájné příběhy, tajuplné, smutné i úsměvné historky o našich hradech.

Příhody dvou malých chlapců, kteří jsou po narození sestřičky poslání k tetě, jež má o výchově své představy.