Miroslav Hubert Reihenfolge der Bücher

Obsahem této skromné publikace je zcela nekonvenční názor, který si o vzniku a účelu Kodexu , a rozbor několika aspektů jeho obsahu. Jejím účelem ovšem není seznámit běžného čtenáře s Kodexem a tím suplovat příslušnou literaturu. Je spíše výzvou zaměřenou do odborných kruhů k profesionálnímu, různými ohledy nezatíženému hledání vzniku a účelu Kodexu gigas. Ing. Miroslav Hubert, původním povoláním lodní konstruktér, je autorem řady knih a článků o naši plavbě a stavbě lodí a motorových člunů. Jeho dlouhodobý zájem o obecnou historii, venkovské románské a gotické kostely a o kláštery jej přivedl do kontaktu i s historií kláštera v Podlažicích a Kodexu gigas.

Vylíčit historii plavby v určité oblasti, ať je to třeba jen Vltava nebo nějaké moře, je vždy obtížný úkol, protože ji ovlivňovalo množství okolností. Přesto jsem se o to pro labskou plavební oblast pokusil, ovšem pouze se zaměřením na vlečnou paroplavbu, tedy do období, kdy nákladní čluny se zbožím byly přepravovány v závěsu kolesových vlečných parníků. K této nelehké práci mě přimělo vědomí, že toto historicky dlouhé a zajímavé období plavby nebylo českými historiky plavby ještě zpracováno, a také to, že v něm sehrály poměrně významnou roli soukromí loďaři, plavební podniky a loděnice sídlící v Čechách. Zaměřil jsem se především na vylíčení a zdůraznění českého přínosu labské paroplavbě. Vedle kapitol o organizaci labské paroplavby a technickém vývoji jejích plavidel je do knihy pojato několik kapitol méně technických: o životě a plavbách českých soukromých loďařů, o třech parnících stejného jména a o barvách těles a komínových manžetách (nacionálkách) parníků několika velkých labských společností a rejdařství. Poslední kapitola knihy je věnována nákladní vlečné paroplavbě Československé plavební akciové společnosti Labské (ČPSL) od doby jejího založení v roce 1922 až do vyřazení parníků ze služby v 60. letech 20. století.

Kniha o evropské větvi anglického rodu lodních stavitelů Rustonů a s ní spojené pražské továrně „Rustonce“ nabízí čtenáři pozoruhodný příběh nejen z dějin paroplavby, strojírenství a průmyslového podnikání v Čechách, ale také zážitek z mozaiky pestrých životních osudů zajímavých osobností 19. a 20. století.

Nová kniha M. Huberta líčí z různých pohledů dění na pražském úseku Vltavy od 19. století do současnosti. Vedle popisů osobní a nákladní dopravy zde nechybějí informace o sportovní plavbě, plavidlech stojících trvale u vltavských nábřeží, údaje o jezech, přístavech, náplavkách, loděnicích nebo o spolku VLTAVAN a některých plaveckých zvycích. Velké množství obrazového materiálu z minulosti i současnosti doplňuje text a čtenáři přibližuje životě na, i u Vltavy v Praze a jejím nejbližším okolí.

Sdružení Lloyd Austriaco byl založen v Terstu roku 1833 sedmi námořními pojišťovacími společnosti s vizí realizovat pomoc rakouské námořní plavbě a následně vytvořit centrum námořního obchodu a plavby. Na základě statutu vznikla roku 1836 Paroplavební společnost Rakouského Lloydu, která měla připravit a provozovat námořní linky mezi Terstem a přístavy východního Středomoří – Řecka, Turecka, Egyptu a zemí Levanty. Jak se vše podařilo a jaký vliv měly pravidelné paroplavební lineky na život v Rakousku, kolik českých námořníků, kapitánů a důstojníků získalo na těchto lodích své první zkušennosti a kolik lodí mělo jména po významných českých osobnostech, nebo městech? To vše a ještě mnohem víc lze shrnout do jedné věty. Moře jsme sice nikdy neměli, ale život na něm jsme ovlivňovali.

Trochu jiný pohled na některé dobové události ve kterých Josef Ressl žil, tvořil a řešil technické problémy svých vynálezů. Velká pozornost je věnována parníku Civetta a jeho osudům, které se staly alfou a omegou i Resslova života. Modeláři ocení množství výkresů.

Historie plavby mezi Prahou a Mělníkem ve 2. polovině 18. a v počátku 19. století počíná pražským Helmovským jezem a končící ústím do Labe u Mělníka, o délce 52 kilometrů. Kniha zaznamenává vzestup, i úpadek plavby pro zanedbávání péče o splavnost řeky, a zaváděním množství tíživých cel, vodních mýt a plavebních privilegií polabských německých měst. K novému oživení došlo až po dlouhé době, v 70. letech 18. století.Tímto datem začíná také naše historie. Důsledek ohromného populačního a technického rozvoje v našich zemích přinesl i velký rozvoj říční plavby na Vltavě až do velkého nástupu železnice.

Kde jsou ty časy, kdy mezi Prahou a Ústím nad Labem bylo denně vídat mohutné vlečné parníky s černým trupem a vysokými dýmajícími komíny, které táhly dva tři nákladní čluny. Publikace věnovaná našim nejpracovitějším a zároveň snad nejkrásnějším parníkům je vzpomínkou na tyto neúnavné parní stroje, které stále žijí v myslích dnešních padesátníků. Autoři – jeden z nich technik mající právě „péčka“ v padesátých letech u plavby na starosti, druhý tehdy konstruktér v pražské loděnici, mající občas s „péčky“ co do činění – životopisy těchto parníků zachytili písmem i obrazem.

Stručná historie největší československé válečné lodě z pohledu technika. Od projektu přes stavbu, službu na Dunaji v československé armádě a mobilizaci, předání lodi Německu po zániku Československa, období druhé světové války pod vlajkou Kriegsmarine až po její navrácení z americké internace. Pokusy o znovuzprovoznění v poválečné československé armádě. Projekty na civilní využití a hořký konec. Obrazová příloha, výkresová dokumentace.