František Kavka Bücher






Karel IV. Historie života velkého vladaře
- 361 Seiten
- 13 Lesestunden
Historie života velkého vladaře. František Kavka zasvětil Lucemburkům velkou část svého života. Svou knihu věnuje nejvýznamnějšímu z nich – Karlu IV. Sleduje jej od počátků formování jeho osobnosti až po jeho vyzrálé politické a státnické dílo. Přibližuje nejen jeho manželství a sňatkovou politiku, přináší obraz panovníka v jeho každodenní politické akci a nezastírá ani rozporuplnost vlastní Karlovy osobnosti. Současně však umožňuje pochopit Karla jakožto Lucemburka usilujícího o nastolení hegemonie svého rodu ve velké části střední a východní Evropy, hegemonie, jež nebyla vždy v zájmu české a říšské šlechty ani papežské kurie.
Život na dvoře Karla IV.
- 137 Seiten
- 5 Lesestunden
Obraz základních funkcí českého panovnického dvora ve vrcholném středověku a ojedinělý pohled na život osobnosti, jakou byl Karel IV. Kniha seznamuje čtenáře s každodenním životem na panovnickém dvoře a také s průběhem rozličných slavností, holdů nebo zahraničních cest. Dočteme se zde o postupu panovníka při výběru jeho nejbližších spolupracovníků, není opomenut způsob výchovy jeho potomků. Je zde vysvětleno, jakým způsobem jsou vnější atributy královské moci odraženy v dvorském umění.
Kus české historie 16. století Kniha není určena odborné veřejnosti; pouze kronikářsky vypravuje o historickém působení, rozkvětu a zániku Rožmberků a pánů z Jindřichova Hradce. Nesleduje jen jejich genealogické osudy. Zevrubně popisuje nejen vývoj jejich hospodářských poměrů, ale i drobnější šlechty, měst a poddaných. Zvláštní pozornost věnuje rybníkářství. Hodnotí i literární, umělecké a stavební památky.
Kniha profesora starších českých dějin na FF UK Františka Kavky, poprvé a jedinkrát vydaná v roce 1962, je čtivým vylíčením události, která na celá staletí ovlivnila osudy českého státu. Vykládá její příčiny a přináší i portréty politiků a vojevůdců obou táborů. Zpočátku loajální rebelie proti katolickým Habsburkům přerostla ve skutečné povstání ústící v jejich svržení a volby protestanta Fridricha Falckého českým králem. Po selhání zahraniční pomoci i v důsledku řady vnitropolitických příčin povstání skončilo porážkou v bitvě na Bílé hoře 7. listopadu 1620. Záverečná kapitola podrobně vykládá důsledky této porážky po stránce hospodářské, politické, národnostní i náboženské. Český stavovský stát byl nahrazen zřízením spějícím k absolutní monarchii.