František Hudeček Reihenfolge der Bücher (Chronologisch)







- 1990
- 1973
Společné vydání dvou nejznámějších romanet Jakuba Arbese. Děj prvního z nich se odvíjí kolem Balkova obrazu svatého Xaveria v pražském mikulášském chrámu. Druhé vypráví o tajemném přístroji, jenž umožňuje zpětně sledovat dějiny lidstva plné válek.
- 1970
Výbor, vydávaný k básníkovým pětašedesátinám, je pořízen ze sbírek Panychida, Siréna, Cesta pěšky, Hradní věž, Povstání z mrtvých, Město světla, Polní kvítí, Jeden život.
- 1967
- 1964
Newtonův mozek je romaneto od Jakuba Arbese. Poprvé bylo vydané roku 1877. Bývá označováno jako první česká science fiction.
- 1960
Na odlehlém místě, kdesi v Kalifornii existuje lékařský ústav, v němž doktor Zorn za pomoci nejmodernějších prostředků biochemie léčí lidskou zrůdnost. Sem se přijíždí léčit největší komik amerického filmu Tonio Presto. Proč? Je nespokojen, že za své postavení a velké bohatství vděčí svému trpasličímu vzrůstu a znetvořené tváři. Nemůže se smířit s myšlenkou, že bude muset neustále představovat tragikomického šaška, jak mu to předpisují jeho zaměstnavatelé. Celou svou bytostí touží stát se normálním člověkem a tvořit svobodně, podle vnitřního přesvědčení a osobního poznání života. Doktor Zorn Presta skutečně vyléčí. Presto se stává normálním člověkem, který sice našel svou tvář, ale ztrácí tím angažmá u filmové společnosti, neboť se stal jedním z mnoha a nikdo jej nepoznává. A teprve teď vidí Presto vlčí zákony své svobodné země. Než se mu podaří dostat se znovu k možnostem širokého uplatnění svého uměleckého talentu, musí se utkat se svými někdejšími přáteli o holou existenci. V tomto boji se však kolem něho vytváří kruh blízkých spolupracovníků, kteří ho nenechají padnout v nerovném zápase, a tak se Prestovo dílo stává dílem všech prostých lidí.
- 1945
Ve sbírce Samotín se lyrický subjekt vrátil do času dětství, prvních lásek, k blízkým mrtvým. S velkou smyslovou intenzitou i myšlenkovou hloubkou vyslovil Fikar zejména téma opuštěnosti, okouzlení i žal z bytí. Poetický svět a hodnotový řád Fikarových básní ustaluje zvláště okruh vracejících se očistných, takřka archetypálních motivů.


