Můj otec velitel

„Pravda člověka“, zdůrazňoval Malraux, „je především to, co skrývá.“ Když Jacques-Yves Cousteau zemřel 25. června 1997, zanechal za sebou nadaci, desítky filmů a ekologické aktivity, které ovlivnily celé století. Jaký však byl člověk, který byl dlouho považován za nejslavnějšího Francouze po de Gaullovi? Panovačný lodivod Calypsa projevoval vášeň pro oceán a film, přičemž jeho osobní život řídil jako posádku. Jeho syn Jean-Michel, který byl jeho spolupracovníkem a někdy i terčem jeho vzteku, dnes odhaluje pravdu o svém otci. Hovoří o zklamání, vzpourách, o osamělosti matky a o dvojím životě, ale také o uhrančivosti této výjimečné bytosti. Jean-Michel, hozený do vody ve věku sedmi let, strávil čtyřicet let na moři a studoval architekturu, aby mohl realizovat sen o podmořských městech. V roce 1999 založil Ocean Futures Society a v roce 2004 Océan Futur Europe na ochranu mořského prostředí. Až do své smrti psal a filmoval, odsuzoval nešetrnost člověka a předvídal ekologické katastrofy. Jeho syn odhaluje mnohostranného muže, který rozbil dvě rodiny a měl jen příležitostné přátele. Jean-Michel pokračuje v oceánském výzkumu a pracuje na projektech, které respektují místní kulturu a životní prostředí. Po smrti rodičů se snaží zachovat jejich odkaz a vyprodukoval více než 50 filmů.