Na Sibiři

Colin Thubron vydal několik knih o Středním východě - o Damašku, Libanonu, Kypru - a poté procestoval autem západní část Ruska. Stalo se tak v posledních letech Brežněvovy éry. Cestopis, který vznikl na základě cesty, se příznačně jmenuje V krajině nejdelších nocí (Where Nights Are Longest). Později se vypravil do nejvzdálenějších končin Číny a napsal knihu Za Velkou zdí (Behind the Wall). Kniha dostala dvě prestižní ocenění, Hawthornden Prize a Thomas Cook Travel Book Award. Z cesty po Střední Asii vznikl cestopis Ztracené srdce Asie (The Lost Heart of Asia). Colin Thubron je autorem i několika vysoce ceněných románů, kupříkladu Emperor (Císař), A Cruel Madness (Kruté šílenství), tato kniha v roce 1985 dostala ocenění Silver Pen Award, Falling (Pád), Turning Back the Sun (Vrátit slunce zpět) a Distance (Vzdálenost). Colin Thubron žije v Londýně. Sibiř, tato obrovská a záhadná země, dodnes zůstává do značné míry exotickou a neznámou. Již po několik století je výzvou pro cestovatele ze západu. Colin Thubron nás zve na objevnou cestu od hranic s Mongolskem až k severnímu polárnímu kruhu, od Rasputinovy rodné vesnice v západní části Sibiře přes tundru, tajgu, nádherná pohoří, jezera a řeky až do zapomenuté židovské enklávy v Birobidžanu na Dálném východě. Na Sibiři není jen pouhý cestopis, je to spíše zasvěcený obraz regionu s bohatou historií (a s pozůstatky nesmírně zajímavé prehistorické minulosti), mnoha náboženskými konfesemi i kulturními směry. Autor cestuje bez doprovodu, používá vlaky, lodě, automobily i vlastní nohy. Prozkoumává obrovské území, mluví s místními lidmi, aby zjistil současnou situaci v zemi a jaké to je - žít na Sibiři. Ukazuje nám překrásnou přírodu poznamenanou hrůzami Gulagu a vydrancovanou v důsledku bezohledného zneužívání přírodního bohatství za sovětských časů. Ve věčně zmrzlé půdě jsou příliš mělce uloženy lidské kosti i jaderný odpad. Výrazným kontrapunktem k hrůzám, které popisuje, je mimořádná srdečnost a vstřícnost místních lidí: kamkoli se cestovatel dostane, zvou ho k sobě domů a pohostí, i když sami jsou častokrát nesmírně chudí. Thubron hledá "podstatu Sibiře" a tou zřejmě je neotřesitelná potřeba ruského lidu věřit a doufat, která se rodí z křesťanské víry. Autor sleduje tuto schopnost Rusů od časů Dostojevského přes pád komunismu až po současnost, kdy tato víra znovu ožívá, byť pod různými názvy. Číst tuto knihu je krásným zážitkem, protože je napsaná nevšedním, nádherným a elegantním jazykem. Colin Thubron zkoumá záhadnou a krásnou Sibiř jako nikdo jiný před ním. Cesta, na jejímž základě vznikla kniha, byla osamělá a vyčerpávající. Thubron nejenže zprostředkovává čtenáři nádheru i odpudivost pro něj neznámého kraje, ale zároveň využívá žánr cestopisu, aby podrobně ukázal utrpení vězňů Gulagu.