Od operety k muzikálu

Jak se vyvíjela poválečná podoba českého zábavněhudebního divadla? Vše začíná, když výnos ministra Zdeňka Nejedlého zbavil toto divadlo soukromopodnikatelského systému. Konec nastává v roce 1992, kdy premiéra Les Misérables v soukromé produkci obnovila tento systém a do Československa se vrátili divadelní podnikatelé. Mezi těmito okamžiky se rozprostírá půlstoletí plné „vrcholů“ a „pádů“ divadla, které diváci milují, ale kritici často zavrhují. Otázka, zda je opereta či muzikál umění, nebo „pouhá“ zábava, se neustále objevuje. Autor tvrdí, že je to obojí, přičemž záleží na úrovni a kvalitě konkrétního díla a jeho provedení. Pozornost věnuje klíčovým inscenacím a tvůrcům, jako jsou E. F. Burian, Jiří Frejka, Alfréd Radok a Oldřich Nový, ale také Jan Werich, který s Jiřím Voskovcem zahájil éru moderního muzikálu uvedením počeštěné verze Finian’s Rainbow. Autor sleduje proměny zábavněhudebního divadla nejen na velkých scénách, ale také v tvorbě Suchého a Šlitra, českých muzikálových filmech a pokusech divadla Rokoko a Divadla na provázku.