Všechno nebo nic. Příběh pokračuje
Autoren
Parameter
Mehr zum Buch
Po třech letech se autorka vrací k hrdinům předcházející knihy "Všechno nebo nic" Lindě, Vandě a Jakubovi, aby, podle vlastních slov, jejich příběh uzavřela. Skončí happyendem????? Mělo to lehkost. Slova, věty, smích. Navázali jsme tam, kde jsme skončili, protože jsme vlastně nikdy neskončili. Dokonce i o malé Vandě jsme se bavili bez napětí a zmatku. Ignorovali jsme fakt, že tam někde je brunetka, že tam někde je Bystričan, kteří netuší, že jsou jen berličkami, že je využíváme, abychom přežili, bylo to zvrácené, ale krásné, a zdálo se mi to úplně normální… Ale jenom tehdy, když jsme byli spolu… Jinak jsme zápasili se světlem našich společných dní, závislí na něm jsme chtěli najít stejný žár ve slunci normálního života, ale nešlo to, tak jsme se schovávali jeden v druhém, propletení bouří našich těl a hladem našich duší, ukřižovaní pod přikrývkami neosobních hotelů, které byly domovem naší lásky… A vyčerpaní jsme se spolu loučili s pocitem, že takhle to dál nejde
Sprache
Von Všechno nebo nic. Příběh pokračuje (2010) sind aktuell auf Lager verfügbar.
Buchkauf
Všechno nebo nic. Příběh pokračuje, Evita Twardzik, Miluše Krejčová
- Sprache
- Erscheinungsdatum
- 2010
- Buchzustand
- Wie neu
- Preis
- € 12,33
Lieferung
Zahlungsmethoden
Deine Änderungsvorschläge
- Titel
- Všechno nebo nic. Příběh pokračuje
- Sprache
- Tschechisch
- Autor*innen
- Evita Twardzik, Miluše Krejčová
- Verlag
- R + H : Motto
- Erscheinungsdatum
- 2010
- ISBN10
- 807246521x
- ISBN13
- 9788072465217
- Reihe
- Všechno
- Kategorie
- Liebesromane, Buchverfilmungen
- Beschreibung
- Po třech letech se autorka vrací k hrdinům předcházející knihy "Všechno nebo nic" Lindě, Vandě a Jakubovi, aby, podle vlastních slov, jejich příběh uzavřela. Skončí happyendem????? Mělo to lehkost. Slova, věty, smích. Navázali jsme tam, kde jsme skončili, protože jsme vlastně nikdy neskončili. Dokonce i o malé Vandě jsme se bavili bez napětí a zmatku. Ignorovali jsme fakt, že tam někde je brunetka, že tam někde je Bystričan, kteří netuší, že jsou jen berličkami, že je využíváme, abychom přežili, bylo to zvrácené, ale krásné, a zdálo se mi to úplně normální… Ale jenom tehdy, když jsme byli spolu… Jinak jsme zápasili se světlem našich společných dní, závislí na něm jsme chtěli najít stejný žár ve slunci normálního života, ale nešlo to, tak jsme se schovávali jeden v druhém, propletení bouří našich těl a hladem našich duší, ukřižovaní pod přikrývkami neosobních hotelů, které byly domovem naší lásky… A vyčerpaní jsme se spolu loučili s pocitem, že takhle to dál nejde