Mehr zum Buch
Kniha "zakladatele" historické antropologie je věnována osobité otázce společenské a stavovské cti, jak ji chápalo a praktikovalo 17.-18.století. Osoby, jež se dopustily kriminálních a mravopočestných deliktů, byly tehdy trestány nejen právně a soudně, ale byly i zbavovány společenské vážnosti, vyobcovávány ze společnosti. Toto vyvržení se neomezovalo jen na jedince, ale týkalo se i celé řady povolání, která byla považována za opovrhovaná a jejichž vykonavatelé zůstávali zcela na okraji společenské vážnosti. Patřila sem nejenom tzv. špinavá řemesla jako pohodní, kati, lázeňští pomocníci, holiči-lazebníci, markytánky a prostitutky, ale i většina těch, kteří se živili podomním obchodem, potulní komedianti, žebráci či ti, kteří skončili život jako sebevrazi – a pro dnešního člověka poněkud překvapivě i mlynáři, celníci a tkalci.
Von Bezectní lidé: O katech, děvkách a mlynářích (2003) sind aktuell auf Lager verfügbar.
Buchkauf
Bezectní lidé: O katech, děvkách a mlynářích, Richard van Dülmen
- Sprache
- Erscheinungsdatum
- 2003
- product-detail.submit-box.info.binding
- (Paperback),
- Buchzustand
- Beschädigt
- Preis
- € 27,60
Hier könnte deine Bewertung stehen.
- Sprache
- Tschechisch
- Autor*innen
- Richard van Dülmen
- Verlag
- Dokořán
- Erscheinungsdatum
- 2003
- Einband
- Paperback
- Seitenzahl
- 107
- ISBN10
- 8086569438
- ISBN13
- 9788086569437
- Reihe
- Schlagwörter
- Sachbücher, Sozialwissenschaften, Historisches Thema, Geschichte, Anthropologie, Ehre, 17.-18. Jahrhundert, Mensch und Gesellschaft
- Erstveröffentlichung
- 1999
- Originaltitel
- Der ehrlose Mensch: Unehrlichkeit und soziale Ausgrenzung in der Frühen Neuzeit
- Bewertung
- 4,2 von 5 Sternen
- Beschreibung
- Kniha "zakladatele" historické antropologie je věnována osobité otázce společenské a stavovské cti, jak ji chápalo a praktikovalo 17.-18.století. Osoby, jež se dopustily kriminálních a mravopočestných deliktů, byly tehdy trestány nejen právně a soudně, ale byly i zbavovány společenské vážnosti, vyobcovávány ze společnosti. Toto vyvržení se neomezovalo jen na jedince, ale týkalo se i celé řady povolání, která byla považována za opovrhovaná a jejichž vykonavatelé zůstávali zcela na okraji společenské vážnosti. Patřila sem nejenom tzv. špinavá řemesla jako pohodní, kati, lázeňští pomocníci, holiči-lazebníci, markytánky a prostitutky, ale i většina těch, kteří se živili podomním obchodem, potulní komedianti, žebráci či ti, kteří skončili život jako sebevrazi – a pro dnešního člověka poněkud překvapivě i mlynáři, celníci a tkalci.