"Ústně více"

V první polovině padesátých let vznikla literární skupina Šestatřicátníků z přátelství dvou začínajících básníků, Jiřího Paukerta-Kuběny a Václava Havla. Skupina sdružovala mladé muže a ženy, kteří věřili ve svůj literární talent a nechtěli se podřídit panujícímu režimu. Od začátku se jejich aktivity odehrávaly paralelně s oficiálními kulturními strukturami, s cílem publikovat, až to poměry dovolí. Mnoha členům se to podařilo v šedesátých letech, ale v následujících dekádách odešli do vnitřního nebo zahraničního exilu. V devadesátých letech se ukázalo, že všichni členové skupiny, včetně Josefa Topola, Pavla Švandy, Věry Linhartové a dalších, potvrdili, že tvůrčí princip může v nejtěžších časech zvítězit nad okolními tlaky. Kniha mapuje existenci skupiny od její prehistorie v padesátých letech, přes „slavná léta“ v padesátých a šedesátých letech, až po individuální biografie členů v pozdějších letech. Na začátku nikdo z Šestatřicátníků neměl naději na zajímavou budoucnost, ta se však dostavila v různých, vždy tvůrčích podobách. Kniha je příběhem mládí, tvorby a uceleným obrazem významné, avšak málo známé části našeho kulturního života během padesáti poválečných let.