Příliš tiché hodiny

Povídky jsou žánrem, který prověřuje autorovy schopnosti kondenzovat děj a vyjádřit podstatné myšlenky na malém prostoru. Ed McBain, známý svými romány a postavami z 87. revíru, se v roce 1962 pustil do sbírky tří příběhů, které ukazují jeho dovednost v oblasti fabulace, napětí a živosti děje. V povídce, která dala sbírce název, se detektiv Steve Carella snaží najít, kdo připravil o život Claudii Davisovou, která se potýká s tragédií spojenou se smrtí své přítelkyně. Jeho pátrání je komplikováno nedostatkem vodítek, kromě neplatných šeků. Druhá povídka „A“ přináší detektivům 87. revíru tělo ubodaného rabína v temné uličce. Zpráva na zdi naznačuje rasovou vraždu, ale situace se ukáže být složitější, než se zdálo. Ve třetí povídce Vánice se detektiv Cotton Hawkes vydává na dovolenou do hor se svou dívkou, ale situace se dramaticky změní, když je na lyžařském vleku nalezena mrtvá dívka. Cotton se ujímá vyšetřování, protože existuje podezření, že oběť by nemusela být poslední. McBain tak opět dokazuje, že i v krátkých formách dokáže zaujmout a napínavě vyprávět.