Hara. Zemský střed člověka

Karlfried, hrabě Dürckheim (1896-1988) byl na jedné straně člověk plně srostlý s evropskou kulturou a tradicí; vystudoval filosofii a psychologii, ve třicátých letech přednášel v Německu Freuda, Adlera a Junga. Válečná léta ale strávil v Japonsku, kde se intenzivně zabýval duchovní praxí japonského šintoismu a buddhismu, a v životě se mu také dostalo spontánních prožitků hloubky vlastní bytosti. Díky tomu dokázal ve svém velice osobním přístupu k odhalování tajemství života spojovat potřeby moderní evropské duše s praktickou nabídkou orientální tradice. V knize „Hara" se zabývá tělesnou přítomností člověka jako branou k duchovnímu životu. „Hloubka zkušenosti záleží na tom, nakolik se na ní podílí celost člověka. " Člověk je podle Dürckheima tím zralejší, čím více se jeho duch zpřítomňuje v jeho tělesnosti. A zároveň může tříbit své nitro tím, že utváří svůj tělesný projev. K takové práci na sobě nejlépe slouží jednoduché cvičení, které Dürckheim našel v zazenu, meditační praxi zenového buddhismu. Tato kniha předkládá zájemcům o meditační techniky, zazen a bojová umění důkladný popis cvičení, jež slouží k ukotvení ve fyzickém a psychickém centru osobnosti, které se japonsky označuje jako tanden nebo hara. Jako Evropan má Dürckheim tu výhodu, že zná psychickou problematiku svého evropského čtenáře. Jeho výklad navíc doplňují texty japonských autorů, například životopisné líčení mistra Hakuina, obsahující i popis léčebných meditačních technik.... celý text