Parameter
- 463 Seiten
- 17 Lesestunden
Mehr zum Buch
Teprve v šedesátých letech minulého století pocítili Britové naplno ztrátu svého impéria. Anemické Společenství národů, které je mělo nahradit, bylo jen papírovou velmocí. Paradoxně se však Angličané koncem 20. století těšili z větší svobody, právní stability a životní úrovně než kdy dřív ve svých dějinách. Kdyby Británie nadále vládla světovému impériu, mohla by být tak bezproblémovou a stabilní zemí, v níž se příjemně žije? Johnson hledá v dějinách ostrovní říše především konstantu národních dějin a nachází ji už na samém počátku, kdy Angličané odmítají kontinentální imperiální nadvládu a postupně svůj stát rozvíjejí k čím dál větší hospodářské, politické a individuální svobodě. „Všude, kde je parlament, je kousek Anglie,“ všiml si Karel Čapek. Rozvojem civilizovaného impéria, námořního obchodu a nového průmyslu založili nakonec Angličané současný globální svět, jemuž dali společný jazyk, technologii a víru ve svobodný trh.
Buchkauf
Dějiny anglického národa, Paul Johnson, Věra Lamperová, Jan Lamper
- Sprache
- Erscheinungsdatum
- 2012
- product-detail.submit-box.info.binding
- (Hardcover)
Hier könnte deine Bewertung stehen.
- Sprache
- Tschechisch
- Autor*innen
- Paul Johnson, Věra Lamperová, Jan Lamper
- Verlag
- Leda
- Erscheinungsdatum
- 2012
- Einband
- Hardcover
- Seitenzahl
- 463
- ISBN10
- 8073353091
- ISBN13
- 9788073353094
- Reihe
- Schlagwörter
- Sachbücher, Sozialwissenschaften, Historisches Thema, Geschichte, Politikwissenschaft, Politik, Britische Literatur, England, Großbritannien, Geschichte Englands
- Erstveröffentlichung
- 1972
- Originaltitel
- History of the English people
- Bewertung
- 3,45 von 5 Sternen
- Beschreibung
- Teprve v šedesátých letech minulého století pocítili Britové naplno ztrátu svého impéria. Anemické Společenství národů, které je mělo nahradit, bylo jen papírovou velmocí. Paradoxně se však Angličané koncem 20. století těšili z větší svobody, právní stability a životní úrovně než kdy dřív ve svých dějinách. Kdyby Británie nadále vládla světovému impériu, mohla by být tak bezproblémovou a stabilní zemí, v níž se příjemně žije? Johnson hledá v dějinách ostrovní říše především konstantu národních dějin a nachází ji už na samém počátku, kdy Angličané odmítají kontinentální imperiální nadvládu a postupně svůj stát rozvíjejí k čím dál větší hospodářské, politické a individuální svobodě. „Všude, kde je parlament, je kousek Anglie,“ všiml si Karel Čapek. Rozvojem civilizovaného impéria, námořního obchodu a nového průmyslu založili nakonec Angličané současný globální svět, jemuž dali společný jazyk, technologii a víru ve svobodný trh.