Valdštejn a Eleonora
Autoren
Parameter
Kategorien
Mehr zum Buch
Podtitul: Zápisky pátera Quirogy, zpovědníka císařovny. Historický román z doby třicetileté války popisuje tajnou milostnou romanci mezi velitelem císařských vojsk Albrechtem z Valdštejna a císařovnou Eleonorou, druhou manželkou Ferdinanda II. Časově je román vymezený obdobím před vypuknutím švédské války, kdy císař zbavil poprvé Valdštejna velení nad rakouskou armádou a jeho zákeřnou smrtí v roce 1634. V této krátké době se ve fiktivní výpovědi Diega Quirogy, kapucínského mnicha, který byl císařovniným osobním zpovědníkem, objevují náznaky hlubokého citu mezi Valdštejnem a císařovnou. Mnich zpovzdálí sleduje, jak zakázaný cit nezadržitelně sílí a sleduje i jeho očekávané následky. Podle jeho názoru mohl být skutečnou příčinou Valdštejnovy vraždy právě tento pečlivě skrývaný a rafinovaně maskovaný vztah, který v prostředí dvorských intrik neměl naději na utajení. Na počátku roku 1634 prohlásil Ferdinand Valdštejna za zrádce a dal ho zavraždit. Jeho zákeřná vražda pak navždy ochromila i životní sílu nekonvenční císařovny z rodiny mantovských Gonzagů.
Zustand
Von Valdštejn a Eleonora (2009) sind aktuell auf Lager verfügbar.
Buchkauf
Valdštejn a Eleonora, Vladimír Řezáč
- Sprache
- Erscheinungsdatum
- 2009
- Buchzustand
- Gut
- Preis
- € 1,15
Lieferung
Zahlungsmethoden
Deine Änderungsvorschläge
- Titel
- Valdštejn a Eleonora
- Sprache
- Tschechisch
- Autor*innen
- Vladimír Řezáč
- Verlag
- Ikar
- Erscheinungsdatum
- 2009
- ISBN10
- 8024911450
- ISBN13
- 9788024911458
- Kategorie
- Historische Romane
- Beschreibung
- Podtitul: Zápisky pátera Quirogy, zpovědníka císařovny. Historický román z doby třicetileté války popisuje tajnou milostnou romanci mezi velitelem císařských vojsk Albrechtem z Valdštejna a císařovnou Eleonorou, druhou manželkou Ferdinanda II. Časově je román vymezený obdobím před vypuknutím švédské války, kdy císař zbavil poprvé Valdštejna velení nad rakouskou armádou a jeho zákeřnou smrtí v roce 1634. V této krátké době se ve fiktivní výpovědi Diega Quirogy, kapucínského mnicha, který byl císařovniným osobním zpovědníkem, objevují náznaky hlubokého citu mezi Valdštejnem a císařovnou. Mnich zpovzdálí sleduje, jak zakázaný cit nezadržitelně sílí a sleduje i jeho očekávané následky. Podle jeho názoru mohl být skutečnou příčinou Valdštejnovy vraždy právě tento pečlivě skrývaný a rafinovaně maskovaný vztah, který v prostředí dvorských intrik neměl naději na utajení. Na počátku roku 1634 prohlásil Ferdinand Valdštejna za zrádce a dal ho zavraždit. Jeho zákeřná vražda pak navždy ochromila i životní sílu nekonvenční císařovny z rodiny mantovských Gonzagů.