Bydlet spolu

Kolektivní odborná monografie poprvé přináší komplexní pohled na fenomén kolektivních domů a domů hotelového typu, které se vyvinuly v českých zemích během 20. století. Kolektivní dům (koldům) spojuje obytnou funkci s širokou nabídkou služeb a společenskými provozy, jako je stravování, péče o děti a volnočasové aktivity, určené zejména pro obyvatele domu. Tento typ krystalizuje kolem roku 1910 v myšlenkách liberálních sociologů, včetně Tomáše G. Masaryka, a později se dostává do centra zájmu levicové meziválečné avantgardy díky architektu Karla Teigeho. Kulminuje v 40., 60. a 70. letech, kdy vznikají významné kolektivní domy v Litvínově a Zlíně. Česká teoretická debata a architektonické realizace se vyznačují vysokou kvalitou, srovnatelnou se zahraničními příklady. Publikace přináší soubor textů, které systematicky představují nejdůležitější realizace a návrhy „koldomů“ a přibližují architektonicko-urbanistické, politické, ideologické, ekonomické, sociologické a kulturně-antropologické aspekty dějin kolektivního bydlení. Čtenáři se také seznamují s relevantními myšlenkovými proudy z euroamerického okruhu a vybranými zahraničními realizacemi.