Parameter
- 448 Seiten
- 16 Lesestunden
Mehr zum Buch
„Kniha, ktorú držíte v rukách, nás zavedie do obdobia tesne po II. svetovej vojne, kedy boli položené základy problému taiwanskej identity,“ píše autorka v úvodu, a připomíná, že tato otázka zůstává aktuální i v dnešní době, kdy Čína stále důrazněji prosazuje, stejně jako v případě Hongkongu, co nejtěsnější spojení s vlastním politickým systémem. V druhé polovině čtyřicátých let 20. století se v tchajwanské literatuře projevovaly hlubší politické, kulturní a sociální změny, které přinesl konec druhé světové války. Autorka chápe tchajwanskou literaturu jako komplexní strukturu zasazenou do kontextu japonské koloniální a čínské kultury, do níž vstupovali různí aktéři s různou motivací, přičemž důsledně aplikuje teorii literárního pole francouzského sociaologa Pierra Bourdieua. Rozdělení analytické části do dvou oddílů vychází ze dvou komplementárních přístupů ke studiu literatury odvozených z práce italského literárního vědce Franca Morettiho: Oddíl Čítanie z diaľky využívá kvantitativních metod k popisu struktury a změn v rámci literárního pole, zatímto oddíl Čítanie z blízka odhaluje poetiku literatury různých skupin, jež na tchajwanském literárním poli působily.
Buchkauf
Bitevné polia povojnovej literatúry na Taiwane (1945-1949), Táňa Dluhošová
- Sprache
- Erscheinungsdatum
- 2020
- product-detail.submit-box.info.binding
- (Hardcover)
Keiner hat bisher bewertet.
- Titel
- Bitevné polia povojnovej literatúry na Taiwane (1945-1949)
- Sprache
- Slowakisch
- Autor*innen
- Táňa Dluhošová
- Verlag
- Academia
- Erscheinungsdatum
- 2020
- Einband
- Hardcover
- Seitenzahl
- 448
- ISBN10
- 8020031073
- ISBN13
- 9788020031075
- Reihe
- Schlagwörter
- Sachbücher, Sozialwissenschaften, Kunst & Kultur, Historisches Thema, Geschichte, Literaturwissenschaft, Nachkriegszeit, 40er Jahre des 20. Jahrhunderts, Taiwan, Taiwanesische Literatur
- Beschreibung
- „Kniha, ktorú držíte v rukách, nás zavedie do obdobia tesne po II. svetovej vojne, kedy boli položené základy problému taiwanskej identity,“ píše autorka v úvodu, a připomíná, že tato otázka zůstává aktuální i v dnešní době, kdy Čína stále důrazněji prosazuje, stejně jako v případě Hongkongu, co nejtěsnější spojení s vlastním politickým systémem. V druhé polovině čtyřicátých let 20. století se v tchajwanské literatuře projevovaly hlubší politické, kulturní a sociální změny, které přinesl konec druhé světové války. Autorka chápe tchajwanskou literaturu jako komplexní strukturu zasazenou do kontextu japonské koloniální a čínské kultury, do níž vstupovali různí aktéři s různou motivací, přičemž důsledně aplikuje teorii literárního pole francouzského sociaologa Pierra Bourdieua. Rozdělení analytické části do dvou oddílů vychází ze dvou komplementárních přístupů ke studiu literatury odvozených z práce italského literárního vědce Franca Morettiho: Oddíl Čítanie z diaľky využívá kvantitativních metod k popisu struktury a změn v rámci literárního pole, zatímto oddíl Čítanie z blízka odhaluje poetiku literatury různých skupin, jež na tchajwanském literárním poli působily.