Odvěkou cestou : zkoumání běloruského světového názoru
Autoren
Parameter
Kategorien
Mehr zum Buch
Kam patří Bělorusko? Na Západ nebo na Východ? Co ho pojí s jeho nejbližšími sousedy a co ho od nich odlišuje? Existuje něco jako „běloruský světový názor“? Právě na běloruský světový názor se zaměřuje Ihnat Abdziralovič (vlastním jménem Ihnat Kančeuski, 1896–1923) ve svém dnes už klasickém eseji Odvěkou cestou, napsaném a vydaném v roce 1921 ve Vilniusu. Jeho autor byl osobností na svou dobu výjimečnou: studoval přírodovědu a literaturu, účastnil se ukrajinského národního hnutí, byl činný v běloruském družstevním hnutí, zajímal se o filosofi západní i východní, včetně jógy a teosofie, byl některými současníky považován za vizionáře… Předčasná smrt na tuberkulózu mu bohužel nedovolila rozvinout své nadání, zanechal nám však alespoň tento esej, který je považován za zakládající dílo běloruské filosofie 20. století a k němuž se stále vrací nové generace běloruských intelektuálů. Kulturní, historické a geopolitické otázky (i odpovědi), které autor dokázal zformulovat, zůstávají aktuální i v dnešní době, kdy Bělorusko s obtížemi hledá cestu od postsovětského autoritářství k demokracii.
Buchkauf
Odvěkou cestou : zkoumání běloruského světového názoru, Miroslav Tomek, Ìhnat Uladzìmìravìč Kančèŭskì
- Sprache
- Erscheinungsdatum
- 2021
Lieferung
Zahlungsmethoden
Deine Änderungsvorschläge
- Titel
- Odvěkou cestou : zkoumání běloruského světového názoru
- Sprache
- Tschechisch
- Autor*innen
- Miroslav Tomek, Ìhnat Uladzìmìravìč Kančèŭskì
- Verlag
- Pavel Mervart
- Erscheinungsdatum
- 2021
- Einband
- Paperback
- ISBN10
- 8074655067
- ISBN13
- 9788074655067
- Kategorie
- Politikwissenschaft
- Beschreibung
- Kam patří Bělorusko? Na Západ nebo na Východ? Co ho pojí s jeho nejbližšími sousedy a co ho od nich odlišuje? Existuje něco jako „běloruský světový názor“? Právě na běloruský světový názor se zaměřuje Ihnat Abdziralovič (vlastním jménem Ihnat Kančeuski, 1896–1923) ve svém dnes už klasickém eseji Odvěkou cestou, napsaném a vydaném v roce 1921 ve Vilniusu. Jeho autor byl osobností na svou dobu výjimečnou: studoval přírodovědu a literaturu, účastnil se ukrajinského národního hnutí, byl činný v běloruském družstevním hnutí, zajímal se o filosofi západní i východní, včetně jógy a teosofie, byl některými současníky považován za vizionáře… Předčasná smrt na tuberkulózu mu bohužel nedovolila rozvinout své nadání, zanechal nám však alespoň tento esej, který je považován za zakládající dílo běloruské filosofie 20. století a k němuž se stále vrací nové generace běloruských intelektuálů. Kulturní, historické a geopolitické otázky (i odpovědi), které autor dokázal zformulovat, zůstávají aktuální i v dnešní době, kdy Bělorusko s obtížemi hledá cestu od postsovětského autoritářství k demokracii.