I řekl Bůh... texty k tématu "stvoření vs evoluce"
Autoren
Mehr zum Buch
Když Darwin roku 1859 vydal svou knihu O vzniku druhů, byla jeho teorie pociťována jako zásadní změna pohledu na svět. Evolucí se rozumí neřízený vývojový proces, kde si příroda vystačí sama; biblický princip stvoření s jeho transcendentním přesahem byl odmítnut jako překonaný: „Darwin ve své knize zpochybnil všechno, čemu lidé věřili o lidské duši, o Bohu nebo o smyslu života.“ Prvním otřesem pro toto sebevědomí bylo objevení genetického kódu a molekulárního základu života o sto let později. Reakcí byl vznik neodarwinistické syntézy, předstírající, že to pro naturalistický výklad života neznamená žádný problém. Dnes se ale ukazuje, že je to podobné, jako psát historii katedrál s vyloučením architektů - nelze se tak dobrat pravdy. Pokračující výzkum o informačním základu života a o složitosti mikrosvěta buňky evoluční ortodoxii dále zpochybnil a vyústil do vzniku teorie inteligentního plánu, jako diametrálně odlišného přístupu k živému světu. Znovu tak dochází k tomu, že věda někdy musí zcela změnit způsob svého pohledu na svět, podobně jako v případech spojených se jmény Kepler, Newton, Pasteur, Einstein či Planck. Nyní je na řadě biologie.
Buchkauf
I řekl Bůh... texty k tématu "stvoření vs evoluce", Josef Potoček
- Sprache
- Erscheinungsdatum
- 2021
- Buchzustand
- Wie neu
- Preis
- € 1,27
Lieferung
Zahlungsmethoden
Deine Änderungsvorschläge
- Titel
- I řekl Bůh... texty k tématu "stvoření vs evoluce"
- Sprache
- Tschechisch
- Autor*innen
- Josef Potoček
- Verlag
- Křesťanský život
- Erscheinungsdatum
- 2021
- Einband
- Hardcover
- ISBN10
- 8071122270
- ISBN13
- 9788071122272
- Kategorie
- Beschreibung
- Když Darwin roku 1859 vydal svou knihu O vzniku druhů, byla jeho teorie pociťována jako zásadní změna pohledu na svět. Evolucí se rozumí neřízený vývojový proces, kde si příroda vystačí sama; biblický princip stvoření s jeho transcendentním přesahem byl odmítnut jako překonaný: „Darwin ve své knize zpochybnil všechno, čemu lidé věřili o lidské duši, o Bohu nebo o smyslu života.“ Prvním otřesem pro toto sebevědomí bylo objevení genetického kódu a molekulárního základu života o sto let později. Reakcí byl vznik neodarwinistické syntézy, předstírající, že to pro naturalistický výklad života neznamená žádný problém. Dnes se ale ukazuje, že je to podobné, jako psát historii katedrál s vyloučením architektů - nelze se tak dobrat pravdy. Pokračující výzkum o informačním základu života a o složitosti mikrosvěta buňky evoluční ortodoxii dále zpochybnil a vyústil do vzniku teorie inteligentního plánu, jako diametrálně odlišného přístupu k živému světu. Znovu tak dochází k tomu, že věda někdy musí zcela změnit způsob svého pohledu na svět, podobně jako v případech spojených se jmény Kepler, Newton, Pasteur, Einstein či Planck. Nyní je na řadě biologie.