Román o Tristanovi a Izolde

Bédier vytvořil na základě dochovaných zlomků, především pak z Béroulovy verze, rekonstrukci tristanovské pověsti, její nejstarší písemné podoby ve Francii a vydal ji v moderní francouzštině r. 1900. Jeho Román o Tristanovi a Isoldě – syntéza vědecké přesnosti a tvůrčí básnické intuice – zbavuje legendu nánosu staletí a citlivě ji přibližuje modernímu čtenáři.