Parameter
- 238 Seiten
- 9 Lesestunden
Mehr zum Buch
Kniha současné politické teoretičky Aletty Norval Aversive Democracy se zaměřuje na rozdělení v demokratické teorii mezi deliberativní a radikální demokraty. Norval se odlišuje tím, že se snaží přemostit tyto dva přístupy, aniž by ztrácela zřetel na jejich rozdíly. Analyzuje klíčové pojmy obou směrů, přičemž se soustředí na demokratickou komunikaci a subjektivitu, a využívá post-wittgensteinovskou filozofii jazyka. Čtenář získá komplexní přehled o jedné z klíčových debat v politické teorii, která v českém kontextu chybí. Norval rovněž vypracovává vlastní filozofickou pozici a její práce je zvlášť relevantní pro české čtenáře, neboť se vztahuje k jihoafrickému vyrovnání se s apartheidem. Jako jihoafrická autorka zkoumá nároky demokratické komunikace a subjektivity v kontextu Truth and Reconciliation Commission, která se snažila vyrovnat s minulostí apartheidu. Tato diskuse vyvolává otázky o českém vyrovnávání se s komunistickou minulostí a může inspirovat k zamyšlení nad vyloučením romských hlasů z veřejné debaty.
Buchkauf
Averzivní demokracie, Aletta Norval
- Sprache
- Erscheinungsdatum
- 2017
Hier könnte deine Bewertung stehen.
- Titel
- Averzivní demokracie
- Sprache
- Tschechisch
- Autor*innen
- Aletta Norval
- Verlag
- Karolinum
- Erscheinungsdatum
- 2017
- Seitenzahl
- 238
- ISBN10
- 802463483X
- ISBN13
- 9788024634838
- Reihe
- Schlagwörter
- Sachbücher, Sozialwissenschaften, Politikwissenschaft, Philosophisches Thema, Philosophie, Politik, Geschenke für Opa, Demokratie
- Erstveröffentlichung
- 2007
- Originaltitel
- Aversive Democracy: Inheritance and Originality in the Democratic Tradition
- Bewertung
- 4,5 von 5 Sternen
- Beschreibung
- Kniha současné politické teoretičky Aletty Norval Aversive Democracy se zaměřuje na rozdělení v demokratické teorii mezi deliberativní a radikální demokraty. Norval se odlišuje tím, že se snaží přemostit tyto dva přístupy, aniž by ztrácela zřetel na jejich rozdíly. Analyzuje klíčové pojmy obou směrů, přičemž se soustředí na demokratickou komunikaci a subjektivitu, a využívá post-wittgensteinovskou filozofii jazyka. Čtenář získá komplexní přehled o jedné z klíčových debat v politické teorii, která v českém kontextu chybí. Norval rovněž vypracovává vlastní filozofickou pozici a její práce je zvlášť relevantní pro české čtenáře, neboť se vztahuje k jihoafrickému vyrovnání se s apartheidem. Jako jihoafrická autorka zkoumá nároky demokratické komunikace a subjektivity v kontextu Truth and Reconciliation Commission, která se snažila vyrovnat s minulostí apartheidu. Tato diskuse vyvolává otázky o českém vyrovnávání se s komunistickou minulostí a může inspirovat k zamyšlení nad vyloučením romských hlasů z veřejné debaty.